Cukrovka v těhotenství

Při onemocnění cukrovkou dochází k poruše sekrece inzulínu a tak následné poruše vstřebávání cukru do krve. Dle druhu poruchy rozdělujeme cukrovku na dva typy. Prvním typem je diabetes mellitus I. TYPU. Zde se jedná o poruchu produkce inzulínu slinivkou. Tato forma je závislá na léčbě inzulínem, který je nutno aplikovat injekčně. Diabetes II. TYPU se vyskytuje sekundárně většinou u obézních lidí nebo u lidí s jiným onemocněním, které vyvolá cukrovku. Tento typ se léčí medikamentózně tzv. antidiabetiky nebo pouhou dietou.

TĚHOTENSTVÍ U DIABETIČEK

V dnešní době, kdy jde vývoj medicíny a výzkumů stále kupředu, je daleko nižší riziko pro tyto ženy s otěhotněním a samotným těhotenstvím. Aby však nebyla ohrožena matka i dítě, je nutné dodržovat určité zásady a předejít tak komplikacím. Je nutné těhotenství naplánovat. Plánování je důležité z hlediska korekce glykemie - hladiny cukru v krvi. Udržení příznivých hodnot glykemie by mělo být nejméně dva měsíce před plánovaným otěhotněním.  Při zjištění, že je diabetička těhotná, by mělo následovat vyšetření jak gynekologem a diabetikem, tak i genetikem. Pokud se diabetička léčí inzulínem, zůstává tomu tak i v době těhotenství. Inzulín v těhotenství není nijak škodlivý ani pro plod. Pokud je nastávající matka diabetička II. typu a léčba spočívá v užívání antidiabetik, převádí se na léčbu inzulínem. Pokud je diabetička léčena pouze dietním opatřením, je nutno upozornit, že je zde možné i zahájení léčbou inzulínem. Jak bylo již zmíněno, velkou roli zde pro zdraví matky a dítěte hraje kompenzace diabetu. Pokud je cukrovka špatně korigovaná, hrozí zde určitá rizika. Jedním z nich je porodní váha dítěte vyšší než 4 kg a porod císařským řezem. Při porodu se musí sledovat glykemie. Pro zamezeních dalších komplikací se doporučuje hospitalizace již několik týdnů před termínem porodu.

TĚHOTENSTVÍ A DIABETES

V těhotenství stoupá potřeba inzulínu až o dvakrát více než za normálních okolností. V těhotenství se může cukrovka objevit kdykoli. Nejčastěji tomu tak bývá po 24. týdnu těhotenství. Gestační diabetes se více objevuje u žen, které měly poruchu glukózové tolerance již před otěhotněním, u žen nad 35 let věku a u obézních žen. Zde jsou opět velmi důležité kontroly všech těhotných žen, neboť včasná diagnostika vyšší hladiny glykemie může zamezit rizikům pro matku i dítě. Rizikem je zde opět abnormálně vysoká váha novorozence a tím i rizikovější porodní průběh, ale také výskyt vrozených vad dítěte, infekcí či křečí po porodu. Nejhorším rizikem je i rychlejší stárnutí placenty na konci těhotenství nebo náhlé úmrtí plodu v děloze v termínu porodu. Na dítěti se mohou komplikace projevit ve smyslu nízké hladiny cukru v krvi a i následnou poruchou dýchání. Prevencí je úprava jídelníčku matky, kdy strava je vyvážená, ale zároveň hodnotná pro plod. Doporučuje se dostatek fyzické aktivity, nejlépe chůze nebo plavání. Pokud se při kontrole neukáže zlepšení a hodnota glykémie bude stále vyšší, doporučuje se nasadit terapii inzulínem a glykemii tak upravovat až do porodu. U tohoto typu cukrovky těhotných hrozí přechod na diabetes II. Typu i po porodu. Toto riziko může být ale sníženo kojením, dodržováním životního stylu a kontrolou hladiny cukru v krvi před dalším otěhotněním. Příznakem této cukrovky mohou být klasické příznaky jako časté močení, větší hlad, žízeň a slabost. Diagnostika spočívá ve vyšetření moče na přítomnost cukru a provedení tzv. oGTT - orálně Glukózo Tolerančního Testu. Test je zaměřen na reakci snížení glykemie po vypití sladkého nápoje. Kontrola glykemie se dělá s odstupem jedné a druhé hodiny.

Riziko přenesení genů cukrovky na dítě se zvyšuje spíše pokud onemocněním trpí otec dítěte. Opět zde platí pravidlo pravidelných kontrol a zamezení vzniku komplikací.

Autor: Alena Mrákotová