Skolióza - když páteř začne vybočovat
Každá stavba má svůj základní pilíř. Pilířem našeho těla je páteř. Je složena z 33-34 obratlů a její délka u dospělého člověka představuje přibližně 35% výšky těla. Při pohledu z boku vidíme na páteři esovitá prohnutí, která zvyšují její nosnost na zhruba osminásobek. Ze zadu tvoří tvar páteře přímku. Někdy páteř ovšem může z tohoto směru vybočovat. Je-li toto vybočení výraznější (více jak 10 stupňů), hovoří se o skolióze.
Skolióza je tedy boční (případně i rotační) vychýlení páteře, objevující se nejčastěji v období během růstového spurtu těsně před pubertou. Přestože známe některé příčiny skoliózy, většina případů zůstává bez objasnění. Běžné případy skoliózy člověka závažněji neomezují. V těžších případech může způsobovat bolesti zad a činit problémy při sezení, chůzi a dýchání.
Příčiny skoliózy páteře
Dívky bývají skoliózou postiženy o něco častěji než chlapci a také je u nich větší pravděpodobnost, že se porucha bude dále zhoršovat. Pravděpodobnost vzniku skoliózy vzrůstá, pokud se již dříve u někoho v rodině vyskytla. Většina případů je tzv. idiopatická, čili není pro ni zjevný důvod. Další příčiny špatného tvaru páteře:
- neuromuskulární příčina (dětská mozková obrna, svalová dystrofie)
- vrozené vady (srůsty obratlů, špatně vyvinuté některé obratle)
- nestejná délka nohou
- artritida
Léčba skoliózy
Základní léčba sestává ze speciálních cviků posilujících svalstvo zad a břicha, dechových cvičení, případně masáže. V případech, kde deformitu páteře tímto způsobem ovlivnit nelze, se zvažuje využití trupových ortéz (tzv. korzetů) a chirurgického zákroku.
Pokud je u dítěte vychýlení páteře jen mírné (10 až 20 stupňů), není většinou třeba zahájení léčby korzetem či operací. Pouze se provádí zhruba každých šest měsíců kontrolní RTG vyšetření, zda se zakřivení nezhoršuje. V ostatních případech je rozhodnutí o zahájení léčby založeno na individuálním základu.
Faktory, podle kterých se určuje léčba:
- typ zakřivení
- pravděpodobnost dalšího růstu (čím více let zbývá do ukončení růstu, tím je riziko zhoršení větší)
- vážnost zakřivení (větší zakřivení mají vyšší tendenci kdalší progresi)
- lokace zakřivení (zakřivení vhrudní oblasti má horší prognózu, než pokud se nachází nad nebo pod touto oblastí)
- pohlaví (dívky mají vyšší riziko progrese než chlapci)
Konzervativní léčba skoliózy znamená kromě cvičení i užití korzetů. Většina typů korzetů je navržena k nošení 23 hodin denně (člověk v nich tedy i spí). Korzetů je celá řada a při výběru nejvhodnějšího typu opět rozhoduje několik faktorů (věk, velikost+charakter zakřivení). Korzet v mnoha případech vede k zastavení dalšího zhoršování a i jisté korekci. Přesto se vyskytují případy, kdy má skolióza poměrně velkou tendenci se zhoršovat. Z toho důvodu lékaři považují léčbu korzetem za úspěšnou, neliší-li se velikost zakřivení při zahájení a po ukončení léčby.
Selže-li konzervativní přístup nebo se pacient dostane k lékaři s již vážným zakřivením, nezbývá nic jiného, než se rozhodnout pro operaci. Při operaci lékaři spojují dva a více obratlů kovovými dráty a šrouby. Páteř se tím narovná a zabrání se tak dalšímu zhoršování. Díky tomu dojde k uvolnění utlačovaných nitrohrudních orgánů a také vylepšení celkového vzhledu nemocného. Po absolvování operace obvykle pacient ještě musí jistou dobu nosit korzet.
Sice již nežijeme před 3500 lety, v době, ze které pocházejí první zmínky o nemocných skoliózou a kdy takto nemocní byli většinou terčem posměchu nebo vzbuzovali strach a nenávist, přesto pro mladého člověka, který je v období dospívání bombardován množstvím fyzických a emocionálních změn, není nic snadného vyrovnat se s diagnózou skoliózy. Takto nemocní potřebují pomoc rodiny a blízkých, což mimo jiné značně podpoří jejich úspěšnou terapii.
Setkali jste se u sebe či svých blízkých se skoliózou páteře?
Autor: Petr Zimola
