Děti a puberta

Puberta je zásadní hormonální proces fyzických změn, při kterém se dítě mění na dospělého jedince s vyspělostí a zralostí k reprodukci (rozmnožování). Signály požadovaných hormonálních změn putují z mozku do pohlavních orgánů, které odpovídají produkcí hormonů stimulujících růst, funkci a další změny v mozku a mnoha orgánech, včetně pohlavních.

Změní se i tělesná struktura, odlišně u obou pohlaví. Objeví se pubické a další ochlupení, u chlapců dochází ke změnám hlasu, jsou patrné kožní změny, vznik akné, nárůst váhy, u dívek přichází menstruace atd.

Také psychika jedince se mění v souvislosti s uvědoměním si vlastní osobnosti. Člověk v pubertě napodobuje myšlenky a ideály své doby, bouří se proti autoritám, zejména proti autoritě rodičovské. Navazuje kontakty, poznává první lásky.

Poznává však také odvrácenou stranu toho, co nazývá samostatností a dospělostí – násilí, zklamání, křivdu…

Proč naše děti přichází do puberty dříve než my?

Pokud pomineme biologické změny a vývoj probíhající v období puberty, musíme připustit, že s ostatními pubertálními příznaky už rodiče u svých dětí přicházejí do styku dřív, než jak tomu bylo v jejich generaci, nebo v generacích dřívějších. Čím to je?

Podle odborníků je na vině nejen celkový životní styl a sociální vlivy, ale i styl výchovy, tedy především současný svobodomyslný přístup rodičů.

Děti jsou dnešní výchovou odmalička vedeny k sebevědomí a suverenitě, kterou později přirozeně uplatňují a která je jim tolerována. Velmi brzy jsou také zavaleny obrovským množstvím informací o věcech, které byly ještě donedávna považovány za “záležitosti dospělých“.

Už ve věku kolem jedenácti let se u dítěte, které je ještě dítětem, nezřídka projevují pubertální příznaky již ve značné míře a rodiče si sotva stačí uvědomit, co se vlastně děje.

Liberální výchova by měla mít své hranice

Obarvené nebo vyholené vlasy, piercing, zásadně jen značkové oblečení, nejnovější typ mobilu, kdykoliv přístup na internet, sprostá mluva, zlomyslné a lhostejné projevy a vystupování – mají snad toto být znaky dospělosti?

V očích “náctiletých“ dětí zřejmě ano, jde každopádně o nejčastější znaky puberty. Výsledkem je absolutní neúcta k jakýmkoliv hodnotám, kritika všeho a každého kromě sebe, přesvědčení, že všeho se dá dosáhnout lehce a bez vlastního přičinění.

Liberální výchova má jistě svá pozitiva, mluví se o větším sebevědomí, schopnosti prosazování se apod. Negativní dopad příliš liberální výchovy však takové přínosy nejspíš zastíní.

Byli jsme stejní?

Žádné knížky, hřiště nebo sport, zato celé hodiny strávené u počítače, chatování se spolužáky a sdílení informací přes Facebook. Zdá se, že dnešním dětem zkrátka stačí virtuální svět, komunikace i přátelství.

Podíváme-li se třeba jen o dvě generace zpět, uvědomíme si nesrovnatelné rozdíly, především pokud jde o svobodu projevu a samostatné rozhodování. Oblečení po starších sourozencích, přesné časy příchodů domů a ke stolu, televize za odměnu….

Odmlouvali jsme a bouřili se stejně, v našem jednání však bylo znatelně míň agresivity. Moderní doba, vlivy a výchova bohužel zkracují našim dětem dětství. Jako rodiče však stále můžeme a měli bychom ledacos pozitivně ovlivnit.

Autor: Veronika Tůmová