Specifické poruchy učení
Nástup dítěte do školy je jedním z velmi důležitých okamžiků nejen pro dítě, ale i pro jeho rodiče. Dochází k nárůstu požadavků kladených na dítě, které samozřejmě touží po úspěchu a ocenění svými blízkými. Ne vždy ale musí jít vše přesně tak, jak jsme si to představovali a můžeme se setkat s tím, že nástupem dítěte do školy nám vyvstane mnoho nových problémů. Jednou z možných příčin neúspěchu dítěte může být právě některá ze specifických poruch učení.
Tyto poruchy tvoří skupinu obtíží projevujících se zejména při osvojování čtení, psaní a počítání. Proto jsou nejčastěji diagnostikovány v prvních ročnících základních škol, když rodič či učitel zpozoruje, že dítě nezvládá základní znalosti tak, jak by mělo. Původ poruch učení není přesně znám a existuje zde mnoho teorií, které vykládají důvody vzniku. Neplatí, že by specifické poruchy učení byly běžné jen pro děti s nižším intelektem. Stačí uvést příklad Alberta Einsteina, který jednou z těchto poruch trpěl. Ministerstvo školství předpokládá, že ve třídě je v průměru průměrně 3-4 % dětí s určitou formou specifické poruchy učení.
Mezi nejznámější specifické poruchy učení patří:
- Dyslexie
U dětí je snížena schopnost naučit se číst běžnými vyučovacími metodami. Typické jsou zde obtíže v rychlosti, správnosti a porozumění čtení. Můžeme si všimnout toho, že dítě zaměňuje tvarově podobná písmena (t-f, či p-d-b), nerozlišuje tvrdé a měkké slabiky (di-dy), sykavky, vynechává písmena nebo celé části slov. Může mít problémy se spojováním písmen do slabik.
- Dysortografie
Jedná se o specifickou poruchu pravopisu, při níž lze u dětí pozorovat záměnu tvarově podobných písmen, zvukově blízkých hlásek či znělosti. Dítě sice umí gramatickou poučku odříkat, ale neumí ji použít v písemné podobě. Tato porucha často souvisí s dyslexií a dysgrafií.
- Dysgrafie
Takto je označována specifická porucha grafického projevu, která postihuje především celkovou úpravu písemného projevu, osvojování jednotlivých písmen, napodobení tvaru, spojení hlásky s písmenem a řazení písmen. Písmo těchto dětí je neuspořádané, těžkopádné a často jsou směšována psací a tiskací písmena.
- Dyskalkulie
Tato porucha je charakteristická narušením matematických schopností, které postihuje operace s čísly, matematické představy, prostorové představy apod. Je možné odlišit zde více typů dle konkrétních obtíží dítěte.
Kromě těchto poruch, bývá ještě uváděna dysmúzie (snížený smysl pro hudbu, neschopnost zapamatovat si, vybavit si či reprodukovat melodii a rytmus), dyspinxie (porucha kreslení, typická je nízká úroveň kresby) a dyspraxie (specifická vývojová porucha obratnosti).
Zmírňování obtíží dítěte je obvykle během na dlouhou trať a vyžaduje mnoho trpělivosti. Základem je včasné určení odborné diagnózy a konzultace další práce s dítětem. Je zde zapotřebí věnovat co nejvíce času dítěti a motivovat jej. Dítěti rozhodně nepomůže jeho srovnávání s úspěšnějším sourozencem či jiné ponižování. Dítěti je důležité poskytnout dostatek příležitostí k vyjádření svých pocitů, starostí i radostí. Je třeba mít na paměti, že specifické poruchy učení neovlivňují jen školní úspěšnost dítěte, ale celou jeho osobnost. Dítě se může z důvodu svých neúspěchů cítit méněcenné či se samo zařadí do role „outsidera" a toho, kdo „to nikdy nikam nedotáhne". Proto vždy dítě chvalte za jeho úspěchu a podporujte jeho pozitivní přístup k životu. I přes drobné nesnáze, je jistě plno věcí, ve kterých je opravdu dobré a mělo by o tom vědět.
Máte nějaké zkušenosti vy?
Autor: Michaela Holá
