Studené končetiny a špatný krevní oběh. Příroda však poskytuje látky, které dokáží pomoci

Jaké jsou příznaky špatného krevního oběhu?

Problémy s krevním oběhem mohou být způsobeny některými rizikovými faktory. Velkou roli hraje dědičnost, sedavý způsob života a nedostatek fyzické aktivity, nadváha a obezita, těhotenství, hormonální léčba, kouření. V rámci působení těchto jmenovaných možných příčin zhoršení fungování oběhového systému jsou žíly méně elastické, krev se obtížně vrací do srdce a stagnuje v dolních končetinách (tím pádem vzniká špatný žilní návrat).

Špatný krevní oběh obecně způsobuje výskyt několika charakteristických příznaků:

• Objevuje se pocit těžkých nohou, končetiny jsou napjaté (převážně v oblasti lýtek), zvláště na konci dne nebo když je horko či se dostatečně nehýbete.
• Mohou nastat křeče během noci, svědění (pruritus), velmi nepříjemné pocity, které způsobují nepotlačitelnou potřebu hýbat s nohami a protahovat je.
• Můžete bojovat s otoky na horní části nohy, na kotnících nebo lýtkách.
• Vyskytují se křečové žíly a metličky na dolních končetinách (nohách a stehnech).
• Tyto příznaky mají tendenci se zhoršovat během dne.

Rutin a další flavonoidy, jak fungují

Rostlinný flavonoid rutin patří mezi pigmenty. Dalším oblíbenou látkou ze skupiny flavonoidů pro krevní cirkulaci je jeho kolega kvercetin. Oba tyto bioflavonoidy jsou vyhledávanými doplňky stravy pro posílení stěn krevních kapilár a snížení propustnosti jejich stěn. Obě jmenované sloučeniny jsou výbornými antioxidačními látkami, které chrání buňky před působením oxidativního stresu a poškození volnými radikály. Zabraňují tvorbě krevních sraženin. Doporučují se při žilní nedostatečnosti, křehkosti krevních kapilár, hemeroidech a jako protizánětlivé prostředky.

Co bývá obsaženo v doplňcích stravy na podporu krevního oběhu?

V závislosti na původu a povaze poruchy krevního oběhu může lékař předepsat několik typů léčby včetně přírodních doplňků stravy a elastických pásů nebo punčoch. Ty umožňují stlačováním nohou mechanicky napomáhat vzestupu krve směrem k srdci. Doplňky stravy pro podporu krevního oběhu, ať už ve formě kapslí, tinktur nebo prášku mohou být jedno nebo vícedruhové. Povětšinou jde o kombinace těchto rostlin, které se využívají zmírnění příznaků způsobených špatným krevním oběhem nebo k omezení jejich progrese:

• Červená vinná réva je klíčovou složkou doplňků a produktů určených k úlevě od pocitu těžkých nohou. Je bohatá na flavonoidy, které jí dodávají antioxidační a vazokonstrikční vlastnosti. Obsahuje resveratrol. Nedoporučuje se u těhotných žen s osobní nebo rodinnou anamnézou rakoviny dělohy nebo prsu.
• Jírovec je prostředek proti špatné krevní cirkulaci, zachovává propustnost a tonus žilních stěn. Pomáhají předcházet otokům a usnadňuje návrat krve do srdce, zejména díky účinné látce escinu. Kaštan koňský lze použít při namodralých a rozšířených křečových žilách dolních končetin. Pomáhá chránit a stimulovat stěny žil a malých krevních cév, snižuje zánět a otoky.
• Cypřiš je vynikající žilní tonikum působí globálně na poruchy krevního oběhu. Poskytuje ochranu pro cévní stěny, je vazokonstrikční a adstringentní.
• Arnika používaná při masáži je schopna stimulovat mikrocirkulaci působením na kapiláry, nejmenší cévy v těle. Pomáhá snižovat otoky nohou.
• Vilín virginský je indikován při bolestivých křečových žilách a metličkách, zvláště citlivých na dotek v horkém a vlhkém prostředí. Listy a kůra této rostliny obsahují několik taninů a flavonoidů.
• Listy ginkga obsahují antioxidační flavonoidy a terpenolaktony s antikoagulačními vlastnostmi. Užívání této rostliny se nedoporučuje v případech epilepsie a těhotným a kojícím ženám.
• Oddenek cesmíny obsahuje několik látek z rodiny flavonoidů, které jsou známé svými blahodárnými účinky na tonus a pružnost žil. Kvůli jeho vazokonstrikčním vlastnostem by se neměl používat v případech vysokého krevního tlaku.
• Jetel sladký obsahuje flavonoidy k úlevě od žilní nedostatečnosti a kumariny k ředění krve. Neměl by se používat v případech onemocnění jater

Zdroje: bhf.org.uk, mayoclinic.org, ncbi.nlm.nih.gov

Autor: Pavlína Klaudová