Proleženiny – proč je nepodceňovat a kdy mohou být i životu nebezpečné

Proleženiny neboli dekubity jsou velice nepříjemnou i bolestivou záležitostí, a často také těžko léčitelnou komplikací zdravotního stavu pacienta. Trpí jimi zejména starší lidé, lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, nebo s významně omezenou pohyblivostí. Přes veškerý medicínský pokrok zůstávají proleženiny i v současné době vážným problémem, který může být i život ohrožující.

V kterých místech na těle se proleženiny objevují nejčastěji?

Proleženiny se mohou objevit takřka kdekoliv na těle, většinou jsou ale nejvíce ohroženy oblasti, kde je vrstva tukové či svalové tkáně tenčí a kost se nachází v blízkosti pokožky. Velmi záleží samozřejmě na poloze, ve které se pacient nejčastěji nachází. Obvykle je tak nejvíce riziková poloha na zádech, proleženiny tehdy vznikají především v okolí lopatek, krčních obratlů či patních kostí. V poloze na boku pak dochází k poškození tkáně v okolí spánkové kosti, ramene, kostního výstupku v blízkosti kyčelního kloubu, kolenních kloubů a kotníků. Při poloze na břiše bývá dekubity ohrožena lícní kost, okolí ucha nebo kyčle, při poloze vsedě pak zase oblasti sedacích hrbolů.

Proč jsou proleženiny nebezpečné?

Proleženiny mohou představovat snadné zavlečení infekce do těla, které již bývá oslabeno nemocí, jež pacienta upoutala na lůžko. Proto může být taková infekce pro tyto osoby velmi nebezpečná. Léčba proleženin je sama o sobě velmi náročná a hojení je zdlouhavé. Často se navíc objevují opakovaně. Zanedbané proleženiny mohou způsobit i život ohrožující sepsi.

Rizikové faktory vzniku proleženin

Patří sem především vyšší věk, ale také obezita, cukrovka, nedostatečná výživa a hydratace, poruchy krevního oběhu, únik moče a stolice. Všechny tyto faktory pak může umocnit také stres.

Léčba proleženin patří do rukou odborníka

Jak zmíněno výše, léčba proleženin je zdlouhavá a často komplikovaná. Vzniklou proleženinu je třeba včas objevit a co nejrychleji řešit. Léčbu je nutné svěřit do rukou odborníka, který zajistí, aby nedošlo ke zhoršení stavu a novému poškození tkání. Měla by vést ke zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta a tím i k prevenci vzniku dalších proleženin. Lékař zjistí a zhodnotí rozsah, velikost a hloubku proleženin a určí také vhodný způsob léčby. Závažnost proleženin se dělí do několika stupňů. U lehčích forem je nutné začít snížením tlaku působícího na postiženou oblast, aby došlo k obnovení krevního zásobení. U vážnějších případů se obvykle provádí bakteriologické stěry z hloubky a okrajů rány. Chirurgickou léčbu si žádají proleženiny III. A IV. stupně.

Kontrola nemocného v domácím prostředí a prevence vzniku proleženin

Pokud doma pečujete o blízkého člověka s omezenou hybností, je nutná vaše pravidelná, důsledná kontrola, a to především v místech, kde se proleženiny nejčastěji objevují. Je třeba zaměřit se například na zarudnutí kůže, bolestivost a další viditelné změny na těle. I na pohled malé, začínající proleženiny mohou být už mnohem rozsáhlejší pod kůží. Následný postup by pak už měl být v rukou lékaře. Manipulace s pacientem může být velkou zátěží pro ošetřující osobu, pomoci mohou nejrůznější polohovací pomůcky, které vám péči o vašeho blízkého v domácím prostředí usnadní. Vhodné jsou například speciální matrace na proleženiny. K preventivním opatřením patří především důkladná hygiena pacienta, správný pitný režim a výživa. Je vhodné provádět pravidelné jemné masáže, případně ošetření postižených míst ochrannými krémy. Již vytvořené proleženiny však už rozhodně nemasírujte! Masáž by mohla napomáhat k nežádoucímu rozšiřování infekce v okolních tkáních.

Zdroj: static.mou.cz, hojeniran.cz, euc.cz

Autor: Veronika Tůmová