Cejlonská skořice je unikátní vůní i použitím, má však také svá rizika

Vyniká podmanivou vůní a prohřívá organismus

Se skořicí cejlonskou se setkáte jako s oblíbeným naturopatickým prostředkem. A je tomu tak z mnoha dobrých důvodů. Obsahuje mononasycené, nasycené i polynasycené mastné kyseliny. Funguje i jako zdroj vlákniny, minerálních látek (hořčíku, fosforu, vápníku, manganu, draslíku, železa, mědi, zinku a selenu). Je zajímavá i díky přítomnosti vitamínů A, E, C a některých ze skupiny B (thiamin, riboflavin, niacin, kyselina pantotenová, kyselina listová, pyridoxin).

Ve fytoterapii je vyhledávaným antioxidačním prostředkem, zejména protože se v ní vyskytují proanthokyanidiny a cinnamaldehyd. Ty chrání buňky těla před poškozením způsobeným volnými radikály a pomáhají předcházet nemocem souvisejícím se stárnutím nebo rozvoji některých zdravotních komplikací, navázaných na další onemocnění (například diabetes). Na diabetes je navázána také její přezdívka „inzulín chudých“. Skořice má totiž pozitivní vliv na snižování hladin krevního cukru a rovněž je doporučována v případě zvýšeného LDL cholesterolu. Používá se ke stimulaci imunitního systému, při trávicích potížích (například průjmu).

Má antivirové a antimikrobiální vlastnosti, podporuje činnost krevního oběhu. Jako výborný antioxidant je doporučována i v prevenci vzniku neurodegenerativních onemocnění jako Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, podporuje činnost kognitivních funkcí. Je však nutno říct, že se skořicí je potřeba zacházet opatrně kvůli jejímu vysokému alergennímu potenciálu.

Cejlonská vs. čínská skořice. Jaké jsou rozdíly?

Pokud chceme mluvit o skořici jako takové, je potřeba zmínit oba druhy. Cinnamomum verum (cejlonská skořice), známá i jako pravá skořice a Cinnamomum aromaticum někdy také Cinnamomum cassia (indonéská nebo čínská skořice). Co se týče léčivých účinků, jsou používány záměně. Hlavní rozdíl je v obsahu kumarinu, který se u obou druhů liší. V kůře skořice cejlonské se téměř žádný nenachází, skořice čínská je na něho naopak poměrně bohatá. Jinak je zastoupení minerálů, vitamínů a dalších látek velmi podobné.

Esenciální olej ze skořice cejlonské je dobrý sluha, ale zlý pán

Esenciální olej ze skořice cejlonské je v aromaterapii brán jako jeden z nejsilnějších, které můžete sehnat. Jeho příjemná, teplá, kořeněná vůně sice svádí k tomu, abyste si ho oblíbili, avšak jeho používání je potřeba provádět s velkým respektem. Je silně protiinfekční, prohřívací, ale zároveň velmi dráždivý pro pokožku. Proto je nutné ho ředit do nosného oleje a dávat pozor na mírné dávkování.

Nedoporučuje se pro dlouhodobé používání, nanáší se lokálně například při bolesti kloubů nebo pokud potřebujete rozmasírovat namožený sval. Není to esenciální olej, který by byl vhodný pro děti, protože má silné působení, podobné hormonu estrogenu. Je kontraindikovaný u těhotných a kojících žen a u osob na hormonální a onkologické léčbě.

Esenciální olej ze skořice cejlonské se v aromaterapii používá při trávicích poruchách, těžkých infekcích a jako stimulant fyzické energie, při intimních potížích. Kromě protiinfekčního působení funguje i jako spasmolytikum, analgetikum. Dávkování patří však do rukou zkušeného aromaterapeuta, pro laickou veřejnost se nedoporučuje z důvodu, že je dermokaustický (může způsobit kožní popáleniny). I když ji najdete v mnoha kosmetických prostředcích, aromaterapeuti docházejí k tomu, že není pro tyto účely vhodná právě z důvodu vysoké kožní dráždivostí.

Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, webmd.com, healthline.com

Autor: Pavlína Klaudová