Televizní děti
Má vaše dítě potíže s vyjadřováním? Je to netrpělivý neposeda, který si neumí sám hrát? Zdá se vám, že se špatně soustředí a neumí se učit? Nesnadno navazuje i docela běžné sociální vztahy? A je to mluvící televizní reklama? Pokud na většinu z položených otázek odpovíte ANO, pak vězte, že vaše dítě má příznaky „televizního dítěte“.
V životě každé maminky jsou někdy chvíle, kdy dětem ráda pustí televizi, aby si chvíli odpočinula, udělala domácí práce, při nichž je asistence dětí nemyslitelná nebo si v klidu vypila kávu. Pokud kontroluje pořady, které děti sledují nebo pouští osvědčené pohádky z videa, je v podstatě všechno v pořádku, ale…
Průměrně prý děti stráví před televizní obrazovkou 25 hodin týdně! To jsou celé tři pracovní směny… Pak není divu, že má potíže s vyjadřováním, protože jen pasivně vnímá, ale aktivně nemluví. Je to jako s učením se cizího jazyka – musíte mluvit, mluvit, mluvit.
Mnoho dětí není do věku 3-4 let vůbec schopno v televizních programech rozlišovat mezi skutečností a iluzí či fikcí, a to ani s pomocí výkladu dospělých. V myšlení malých dětí je televize pramenem zcela věrohodných, reálných informací o tom, jak to ve světě chodí. S přibývajícími léty přirozeně začnou rozlišovat lépe, avšak nejranější a nejhlubší vjemy byly vtištěny již tehdy, když dítě považovalo televizi za skutečný zdroj informací o okolním světě. Při sledování mnohých programů může dítě nabýt dojmu, že násilí je v tomto světě každodenním běžným jevem a jeho páchání je čímsi obecně účinným, vzrušujícím, okouzlujícím a působivým. Rodiče by měli dohlížet na to, jak dlouho a co vlastně jejich děti v televizi sledují.
Jak se pozná televizní dítě ?
- V důsledku jednosměrné komunikace, trvající dlouhé hodiny, se televizní dítě hůře vyjadřuje
- Je narušena jeho schopnost si samostatně nebo s jinými dětmi hrát či navazovat běžné sociální vztahy
- Je nejisté a jeho klíčovým slovem je nuda
- Má omezenou schopnost koncentrace, je netrpělivé, chybí mu vytrvalost, nedokáže pozorně naslouchat. Snížená bývá i jeho způsobilost k učení
- Televizní dítě požaduje okamžité uspokojení svých potřeb a rychlé řešení problémů. Je hyperaktivní a neposedí v klidu, čímž vyrovnává roli pasivního diváka při pozorování vypjatých scén
- Má výraznou touhu vlastnit všechno, co je nabízeno v televizní reklamě
Mluvte s dětmi
Nikdo by neměl lépe znát své děti, než rodiče. Dejte jim příležitost, aby stejně tak dobře poznaly vás. Vyprávějte jim o sobě, o tom, co bylo předtím, než se narodily. Nepromarněte jedinou příležitost, kdy vám chce dítě něco vyprávět. V takovou chvíli všechno počká. Odmítnuté dítě si podruhé rozmyslí, zda vás má rušit se svými zážitky, ale i starostmi. Povídat si s dětmi je doma možné téměř vždy a téměř všude. Žádné téma není tabu tam, kde je dostatek něhy a důvěry.
Neodkládejte děti před televizi
Vyplývá z toho, že televize by měla být pro děti tabu? Jistěže ne! Ale zodpovědné je vychovávat děti tak, že jim dovolíme sledovat ty pořady, které jsou pro ně prospěšné, a že je samotné postupně naučíme vybírat si z pořadů a filmů takové, které stojí za to vidět. A že schéma rodinných večerů strávených pasivně před televizí proložíme společným povídáním, plánováním, společenskými hrami… Prostě neodkládejte své děti před televizní obrazovku!
Jak řešíte sledování televize u svých dětí? Koukají na všechno, co chtějí?
Autor: Lucie Regenermelová
