Syndrom polycystických ovarií

Syndrom polycystickýcho varií bývá často definován jako chronická anovulace s hyperandrogenémií, přeloženo do srozumitelnějšího jazyka, jedná se o stav, kdy v těle ženy nedochází k ovulaci, což je často doprovázeno zvýšenou hladinou mužských (androgenních) hormonů a nadměrným ochlupením.

Toto endokrinní onemocnění nelze jednoznačně definovat, má mnohé doprovodné příznaky a u každé ženy se může projevovat odlišným způsobem. Stěžejním společným znakem tak zůstává nepravidelnost menstruačního cyklu. Spouštěcím mechanismem PCOS je často nárůst tělesné hmotnosti.

Většina žen, kterým byl diagnostikován PCOS, mají nepravidelný menstruační cyklus, setkáváme se u nich obvykle s oligoamenoreou (krvácení v intervalu delším než 35 dní, ale kratším než 90 dní), anebo sekundární amenoreou (absence krvácení v důsledku nízké hladiny estrogenu). PCOS může být však i příčinou primární amenorey (nedostaví-li se menstruace u ženy do jejích 18 let).

Syndrom polycystických ovarií může zapříčinit také tzv. anovulační sterilitu (ve vaječnících nedochází k uvolnění vajíčka). Ženy s PCOS mají také více problémů v těhotenství, což však může ve větší míře souviset s obezitou, která PCOS doprovází ve 20 - 80 % případů a výrazně ovlivňuje klinický obraz onemocnění. Obezita jako taková je doprovázena vyšším výskytem gynekologických onemocnění, jako jsou sterilita (neplodnost), porucha menstruačního cyklu, vyšší riziko porodnických komplikací či eklampsie.

PCOS doprovází také nejrůznější kožní projevy. Jedná se mimo jiné o akné, což je typický projev hyperandrogenémie, hirsutismus (nadměrné ochlupení v typicky mužských oblastech) nebo alopecie androgenního typu (vypadávání vlasů a následný vznik koutů a pleše).

PCOS není gynekologickým onemocněním, ačkoli je doprovázeno řadou gynekologických problémů. Jedná se však o onemocnění endokrinní, které úzce souvisí s inzulinovou senzitivitou. V 90. letech 20. století dospěli lékaři k tomu, že PCOS souvisí s hyperinzulinémií (nadměrně zvýšená hladina inzulínu v krvi), případně také s narušenou glukózovou tolerancí. Tato spojitost však podle některých lékařů nebyla doposud dostatečně prokázána.

Zatím neexistují žádné léky, které by léčily PCOS jako celek. Současná medicína dokáže léčit jednotlivé symptomy, a to povětšinou pouze na omezenou dobu. Konzervativní léčba si vystačí s indikací hormonální antikoncepce. Velmi důležitá je také redukce počáteční hmotnosti, která, jak se prokázalo, vede k obnově ovulačního cyklu, současně i k poklesu hladiny androgenů. Případná chirurgická léčba má především za cíl pozitivně ovlivnit případné změny plodnosti, nejčastěji se používá tzv. laparoskopická elektroauterizace ovarií.

Máte nějaké zkušenosti s tímto onemocněním vy?

Autor: Jana Kožená