Kvašení neboli fermentace: Jak jednoduše a hravě zavést kvašení do běžné praxe?
Chcete fermentovat, ale nevíte jak na to? Zdá se vám, že je to složité? Chybí vám inspirace? Naučíme vás to - jednoduše, pestře a hravě. Dnešní doba je rychlá, a proto je fermentace ideální. Příprava na fermentaci je hotová za pár minut, potom už to nechte na přírodě, udělá zbytek za vás.
Proč jíst kvašené potraviny
Stejně tak jako se nyní vracíme ke svým kořenům, k přírodě, k původním řemeslům, k původním surovinám a bylinkám, vracíme se také ke kvašení. Kvašení patří mezi jeden z nejstarších způsobů konzervace jídla. Lidé kvasili dřív, než vůbec začali psát či obdělávat půdu.
V čem spočívá síla kvašení
Nejen že si díky kvašení uchováme cenné vitamíny, zesílíme chuť surovin, vykouzlíme z obyčejného jídla pastvu pro oko a mlsný jazýček, ale také líp trávíme. Suroviny, které máme tak rádi, a které nejsou dostupné po celý rok, uchováme a užíváme si je kdykoliv se nám zamane.
Existuje mnoho různých postupů, rad a tipů, většinou poněkud zdlouhavých a složitých, avšak kouzlo fermentace nespočívá v dodržování daného receptu, nýbrž v experimentování. Lidé začli fermentovat tak, že omylem nechali misku s určitou surovinou venku a do té jim napršelo. Tak jednoduchá fermentace je. Nemusíme být kuchaři, mít moc věcí, znalostí nebo spoustu času, a i přesto můžete vytvořit chutné dobroty a stát se na chvíli malými chemiky.
Surovina a voda, tak jednoduché kvašení je
Zaměříme se na jednoduchý postup, který je stručný a aplikovatelný na většinu zeleniny. Potřebujeme pouhých 6 věcí - hrnec, vodu, sůl, zeleninu (případně bylinky), sklenici a víko. Sklenici vyvaříme a usušíme. Uvaříme vodu, do které přidáme pár lžic soli, rozpustíme a necháme vychladnout. Do sklenice napěchujeme zeleninu, proložíme bylinkami, česnekem, zkrátka vším, co má náš mlsný jazýček rád. Zalijeme nálevem a zašroubujeme víčkem, ať se nám dovnitř nedostanou nevhodné bakterie ze vzduchu, avšak na druhou stranu nešroubujeme do konce, ať může odtékat přebytečná voda. Sklenici necháme zhruba týden v pokojové teplotě, při které začne proces kvašení. Uvidíme, občas i uslyšíme, odcházet bublinky oxidu uhličitého. Jakmile proces přestane, přemístíme sklenici do spíže, sklepa nebo do ledničky. Čím déle necháme odležet, tím lepší chuť a víc živin získáme. Po otevření skladujeme v ledničce.
Zkuste třeba korejský kimchi salát - naučíme vás ho krok za krokem
Co se dá kvasit zmíněným postupem?
Téměř všechno! V květnu a červnu přichází v úvahu brokolice, cibule, chřest, cukety, fazolové lusky, kapusta, kedlubna, květák, mrkev, okurky, rajčata, pórek, ředkvičky, řepa, a poté v červenci také oblíbené zelí. Z ovoce můžeme šáhnout po angreštu, třešních nebo také višních. Fantazii se meze nekladou, a tak se ptám, co budete kvasit Vy?
Zkoušejte, objevujte a vymyslete si svůj vlastní recept
Až recept vyšperkujete, hrdě ho sdílejte s přáteli a rodinou, bavte se tím. Může nastat chyba, avšak ta vás posune zase o kousek dál. Najděte si svůj způsob, opakujte ho, osvojte si ho, zlepšujte, a když se zrovna prodává určitý druh zeleniny levněji nebo se vám urodí více zeleniny na zahradě, budete hravě vědět, co s tím. Zapojte děti. Nakládejte barevně, dělejte si to hezké. Můžete vybírat z širokého sortimentu sklenic, nálepek, provázků, mašlí. Můžete fermentovaný výrobek darovat nebo si jen tak udělat radost sám pro sebe.
Foto: Pixabay.com
Autor: Alžběta Halamová
