Což takhle dát si špenát?
Špenát je jedna z prvních jarních listových zelenin a je to zelenina velice cenná. Sice neobsahuje tolik železa, aby vám narostly svaly jako Pepku námořníkovi (V tomto případě došlo jen k obyčejnému omylu v desetinné čárce; špenát neobsahuje tohoto kovu o nic víc než kterákoliv jiná zelenina.), ale i tak jsou jeho listy zdraví prospěšné. Špenát se k nám dostal až z Íránu a Afghánistánu, kde původně rostl naplano.
Jaké cenné látky špenát obsahuje?
Jedná se o již zmíněné železo, ale stejně tak o sodík, draslík, vápník, fosfor, mangan a hořčík. Dále špenát obsahuje také vitamín A, hlavně betakaroten, vitamín B, hlavně kyselinu listovou, biotin a niacin, a také vitamín C. Velmi ceněné jsou také obsažené bílkoviny.
Vliv špenátu na lidský organismus
- příznivé účinky na srdeční rytmus
- zklidnění
- posílení imunity
- posílení vlasů, nehtů, kostí a zubů
- dobrý vliv na pokožku
- pomoc při zácpě
- pomoc při odvodnění těla
- zlepšení látkové výměny
- pomoc při krvetvorbě
Proč jíst špenát syrový
Nejvíce vitamínů obsahují syrové listy špenátu, odborníci kromě klasického dušeného špenátu a nejrůznějších špenátových náplní doporučují přidávat syrové listy do veškerých zeleninových salátů, případně jimi zdobit pokrm. Velice ceněné jsou též nejrůznější kombinace zeleninových mixovaných nápojů zvaných smoothie. Šťáva ze špenátových listů vyživuje naše buňky, tkáně, nervy i svaly, a napomáhá tak správnému vylučování. Pro inspiraci - přidáním mrkve nebo mrkvové šťávy docílíme správné činnosti střev.
Upozornění ke skladování špenátu
Dlouhým skladováním špenát ztrácí na svých výživných hodnotách. Listy špenátu musí mít tmavě zelenou barvu.
Ve vařeném špenátu se může skrývat nebezpečí
Špenát obsahuje kyselinu šťavelovou, která v čerstvém stavu kladně ovlivňuje zejména střevní peristaltiku. Vařením se z ní však mohou tvořit krystalky v ledvinách, proto se špenát nedoporučuje lidem s ledvinovými kameny.
Umíte si špenát sami vypěstovat?
Není to nic náročného. Špenát je jednoletá rostlina s poměrně krátkou vegetační dobou. Potřebujete jen spíše zásaditou, prohnojenou půdu a semínka špenátu, která budeme poctivě zalévat. Kořeny špenátu jsou hned pod povrchem půdy, proto ho musíme okopávat opatrně, abychom neponičili kořenovou soustavu.
Zasévat špenát můžeme téměř během celého roku, začínáme již brzy na jaře. Listy se trhají ještě před rozkvětem. Špenát je chladnomilná rostlina, nemá rád vedra. Pokud ho zasejeme později na podzim, přezimuje, a my můžeme čerstvé špenátové listy sklízet již brzy na jaře.
Foto: Pixabay.com
Autor: Jitka Suchánková
