Světloplachost: O co se jedná a jak se léčí?

Lidé citliví na světlo mohou mít potíže pouze s jasným světlem, v extrémních případech světloplachosti ovšem může být dráždivé v podstatě jakékoliv světlo. Nejčastějším zdrojem potíží bývá slunce, zářivky nebo žárovky, které postižené nutí mhouřit oči a mnohdy přinášejí i nepříjemné bolesti hlavy, u někoho může světloplachost fungovat i jako spouštěč migrény.

Světloplachost není nemoc, ale symptom

I přes mnoho aspektů, které by napovídaly, že světloplachost je sama o sobě onemocněním, je pravdou opak. V případě světloplachosti se totiž jedná o příznak, který může mít mnoho příčin. Patří mezi ně různé infekce a záněty dráždící oči, migréna nebo jakákoliv viróza - respektive světloplachost může být i symptomem nemoci, která ve skutečnosti s očima vůbec nesouvisí.

Na vině může být meningitida i operace

Mezi možné důvody vzniku světloplachosti tedy patří například oděr rohovky, uveitida (zánětlivé onemocnění živnatky) a porucha centrálního nervového systému, jako je třeba meningitida. Citlivost na světlo bývá také spojována s oddělenou sítnicí, podrážděním kontaktními čočkami, spálením od slunce a refrakčními operacemi očí. Vzácně může být na vině i kožní onemocnění keratóza nebo vedlejší účinky některých léků, jako jsou belladony, furosemid, chinin, tetracyklin a doxocyklin.

Nebezpečí zvyšuje i albinismus nebo otrava botulotoxinem

Světloplachost často doprovází albinismus (nedostatek očního pigmentu), celkový nedostatek barev (lidé vidí pouze v odstínech šedé), botulismus (nebezpečná otrava z jídla - botulotoxinem, projevuje se paralytickým ochrnutím svalů 12-36 hodin po pozření jedovaté potraviny, nejčastěji konzervované), vzteklina, otrava rtutí, zánět spojivek, keratitida (zánětlivé onemocnění oční rohovky) a iritida (zánět duhovky).

Albinismus aneb když chybí melanin

Základem úspěšné léčby světloplachosti je určit příčinu

Pro zahájení účinné léčby je na počátku nutné stanovit jasnou příčinu světloplachosti, protože právě od ní se léčba samotná odvíjí. Světloplachost totiž v mnoha případech mizí poté, co je ošetřen faktor, který ji vyvolává. Lidé, kteří jsou na světlo přirozeně citliví, by se měli vyhýbat jasnému slunečnímu světlu a dalším podobně agresivním světelným zdrojům. Za denního světla je venku moudré používat čepice a sluneční brýle s kvalitní ochranou proti UV paprskům.

Speciální vybavení může pobyt na světle zpříjemnit

Sto procent UV záření blokují brýle s fotochromními čočkami, které venku automaticky ztmavnou. Ochranu před odrazy světla způsobujícími oslnění vodou, pískem, sněhem, betonovými vozovkami a dalšími povrchy poskytnou polarizované sluneční brýle. Snížit množství světla, které vstupuje do oka, zase dokáží protetické kontaktní čočky, které jsou speciálně zbarvené tak, aby vypadaly jako vaše vlastní oči. Vhodné způsoby řešení světloplachosti byste měli konzultovat s vaším očním lékařem.

Hydratace jako letní téma: Co, kdy a kolik pít během letních měsíců? 

Autor: Kateřina Hájková