Bakterie v našich střevech
Lidský zažívací trakt v sobě obsahuje ekosystém hemžící se biliony živých bakterií, které se zde vyskytují ve třech odlišných variantách. Ty se od sebe liší podobným způsobem jako jednotlivé druhy lidských krevních skupin.
Každý ekosystém má tendenci se vyvíjet směrem k rovnovážnému stavu, přičemž některé druhy se stanou dominantními, zatímco ostatní se stáhnou do kouta. Bacteroides, ruminococcus a prevotella, tak se označují tři typy bakterií dominující našemu zažívacímu traktu.
Tyto takzvané enterotypy se nacházejí v populacích po celém světě a existují nezávisle na rase, zemi původu, věku či zdravotním stavu, jak se uvádí v nedávné studii publikované v časopise Nature, zabývající se právě tématikou lidské mikroflóry. Zjištění vyplývající z této studie mají hlavní vliv na detekci a předpovídání rizika nemocí od rakoviny střev přes diabetes až po Crohnovu chorobu (bolestivé a velice obtížně léčitelné záněty střev).
Mohou bakterie za obezitu?
Rovněž některé jisté kmeny bakterií (všechny tři bakterie se od sebe liší svou koncentrací) zvyšují pravděpodobnost vzniku obezity. Tento objev by mohl pomoci vysvětlit, proč někteří lidé mají výrazně větší problém zbavit se nadváhy než jiní. Čím účinněji pomáhají bakterie získávat energii z potravy, tím je pravděpodobnější, že dotyčná osoba bude mít i vyšší BMI index.
Při pohledu na geny mikroflóry by se mohla obezita hodnotit s větší přesností, než kdybychom se dívali přímo na geny daných jedinců.
Léčba podle typu bakterií
Tři typy střevních bakterií mohou objasňovat, proč se někdy liší absorpce léčiv či živin pacient od pacienta. Nové poznatky by proto v budoucnu mohly pomoci přizpůsobit dávkování léků i samotnou léčbu danému typu střeva.
Některé ze 100 biliónů bakterií žijících uvnitř našich střev zde hrají klíčovou úlohu při zužitkování potravy, a také nás chrání před různými patogeny. Na oplátku jim náš zažívací trakt poskytuje jídlo a přístřeší. Tato symbióza je klíčovým prvkem lidského zdraví a její narušení může vést k velice závažným problémům. Některé bakterie se mohou stát velice hojnými, jiné mohou naopak zcela vymizet. K těmto změnám může dojít kdykoliv během našeho života.
Vědci se nyní snaží přesně objasnit, jakým způsobem který druh bakterie náš organismus ovlivňuje. Dále se snaží vymyslet způsob, jak stimulovat „hodné“ bakterie a potlačit růst těch bakterií, které nám škodí, za účelem znovuobnovení rovnováhy. Jednoho dne by tak například mohlo docházet k „transplantacím“ mikroflóry zdravého jedince pacientovi trpícímu závažným onemocněním.
Autor: Petr Zimola
