Vitamin D a náchylnost k nakažením COVIDem-19: Jak spolu souvisejí?

Podle statistik trpí nedostatkem vitaminu D až 50 % celosvětové populace, kam samozřejmě patří i Česko. Důvod je nasnadě - vitamin D získáváme ze slunce a v dnešní počítačové době, kdy řada lidí tráví celé dny uvnitř a ven se dostanou jen brzy ráno či pozdě večer, kdy slunce nesvítí, není těžké odhalit příčinu. Nedostatek slunce ovšem není jediným viníkem, na situaci se podílejí i další faktory. O jaké se jedná a jakou roli vlastně vitamin D v organismu hraje? Je pravda, že dokáže podpořit odolnost proti COVIDu?

Vitamin, který je třeba dodávat

Vitamin D neumí lidské tělo vyrobit samo, je proto nutné jej dodávat stravou. Protože se jedná o vitamin rozpustný v tucích, je třeba tuky konzumovat, aby se do nich mohl vstřebat a případně se v tukové tkáni i uložit. Najdete jej v potravinách jako jsou tučné mořské ryby typu makrely, lososa nebo tuňáka, také v mléce, vaječném žloutku a houbách, které jsou vystavovány slunečnímu záření. Některé potraviny (např. rostlinná mléka, pomerančové džusy, snídaňové cereálie a ovesné vločky nebo jogurty) bývají o vitamin D obohacovány.

Nový výzkum: Zinek a jeho význam při boji s COVIDem

„Déčko“ hraje v těle hned několik důležitých rolí

Pomáhá tělu vstřebávat vápník pro udržení dobrého stavu kostí, podílí se na modulaci růstu buněk i na přenosu vzruchů mezi nervy a svaly. To všechno má za úkol vitamin D, který kromě toho všeho souvisí i se stavem imunity - jeho nedostatek bývá spojován se zvýšenou náchylností k infekčním chorobám, zejména k infekcím horních cest dýchacích. A protože nemoc způsobovaná novým čínským virem, kterou známe pod názvem COVID-19, se řadí k akutním respiračním onemocněním, zvyšuje nízká hladina vitaminu D riziko, že se jí dotyčný nakazí.

Jak vitamin D chrání před COVIDem

To naznačuje i studie, která byla nedávno zveřejněná v magazínu Irish Medical Journal. Ta uvádí, že evropské země s vyšší mírou nedostatku vitaminu D vykazují vyšší míru infekce nemocí COVID-19 a rovněž vyšší míru úmrtnosti. Vědci v podstatě mluví o tom, že rizikové faktory pro nedostatek vitaminu D se shodují s rizikovými faktory pro nemoc COVID-19. Náchylnější jsou podle nich osoby mužského pohlaví, pokročilejšího věku a s preexistujícími chronickými stavy. Patří sem ovšem i vegani, kteří nepřijímají vitamin D z bohatých živočišných zdrojů a musí si proto jeho hladiny mnohem více hlídat. Podle autorů studie tak může optimalizace hladiny vitaminu D podpořit nejen zdraví kostí a imunitu, ale rovněž odolnost vůči koronaviru.

Doporučený příjem se odvíjí od věku

Doporučená denní dávka vitaminu D závisí na tom, kolik vám je let. Dospělí do 70 let by měli užívat 400-600 IU denně, po sedmdesátce se doporučuje denní příjem zvýšit na 800 UI. Nedostatek vitaminu D se může projevovat celkovou slabostí a únavou, bolestmi svalů nebo i křečemi, častými změnami nálad, úzkostí a depresí a signálem bývá také snížená hladina vápníku. Pokud máte pocit, že by se nedostatek vitaminu D mohl týkat i vás, zajděte k praktickému lékaři, celou záležitost s ním proberte a nechte si provést krevní testy, podle nichž lékař pozná, jak se věci mají.

Všeho moc škodí

Pro optimální příjem vitaminu D je důležité chodit na sluníčko (podle odborníků stačí na slunci trávit dvakrát týdně půl hodiny, na tuto dobu byste přitom neměli použít opalovací krém), konzumovat potraviny, které jej obsahují, případně jej suplementovat pomocí doplňků stravy. Neměli byste to ale přehánět, protože nadbytek vitaminu D může také uškodit. Může zvyšovat hladinu vápníku v krvi a vést ke vzniku ledvinových kamenů i k selhávání ledvin, k nevolnostem a změnám nálad. Příznaky předávkování vitaminem D zahrnují nevolnost, zvracení, špatnou chuť k jídlu, zácpu, slabost a ztrátu hmotnosti a také vznik srdeční arytmie. Případy předávkování vitaminem D ovšem nejsou příliš známy, mnohem častějším problémem je právě jeho nedostatek.

Jak efektivně trávit čas v době karantény? 

Autor: Kateřina Hájková