Od úzkostí až po Alzheimera: Proč je ženský mozek náchylnější k různým onemocněním?

Téměř dvě třetiny pacientů s diagnostikovanou poruchou mozku jsou ženského pohlaví, jedné pětině žen bude zjištěna do 65 let a předpokládá se, že do roku 2050 skončí s nějakou chorobou mozku až 9 milionů příslušnic něžnějšího pohlaví. Ženy mají navíc oproti mužům dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku určitých typů mozkových nádorů, téměř dvakrát častěji se vypořádávají s depresí a třikrát častěji trpí na bolesti hlavy. Existuje u nich rovněž mnohem vyšší pravděpodobnost prodělání mozkové mrtvice a rozvoje autoimunitní poruchy poškozující mozek, jako je roztroušená skleróza. Vědci si kladou otázku, co je příčinou.

Jak Alzheimer souvisí s menopauzou

A pro odpověď nemusí chodit daleko – ví se, že Alzheimerova choroba se před stanovením diagnózy může vyvíjet zhruba 20 let a že průměrný věk jejího nástupu je mezi 72-75 lety. Když od tohoto věku odečteme 20 let, dostaneme se na padesátku, což je průměrný věk, kdy ženám začíná menopauza. Ženské pohlavní hormony se vedle zdraví mozku podepisují i na existenci různých chronických onemocnění, vedle nich má na kondici ženské myslivny vliv také stres, k němuž jsou ženy rovněž náchylnější než muži.

Ženský versus mužský přechod: Na co se připravit? 

Jakou roli hraje estrogen

Ženské pohlavní hormony vedle reprodukce plní i řadu dalších funkcí. Souvisí mimo jiné se způsobem, jímž mozek využívá energii. Ženský pohlavní hormon estrogen je hlavním regulátorem produkce energie, udržuje mozkové buňky zdravé a aktivní a podporuje mozkovou aktivitu v oblastech zodpovědných za paměť, pozornost a plánování. Podporuje rovněž vytváření nových spojení mezi mozkovými buňkami, což mozek činí odolnějším a přizpůsobivějším, jedná se navíc o neuroprotektivní hormon, který mozkové buňky chrání před poškozením.

Proč hormonální kolísání ženský mozek oslabuje

U mužů podobným způsobem funguje testosteron. Jenže muži se na rozdíl od žen během života nepotýkají s tak drastickými propady hladin jejich stěžejního pohlavních hormonu – po nárůstu v pubertě zůstávají jeho hladiny až do andropauzy, kdy potom postupně klesají, relativně stabilní. U žen se naopak hladina estrogenu poměrně dost hýbe, a to vlivem menstruačních cyklů, těhotenství, perimenopauzy a menopauzy, kdy nastává její rapidní propad. Vnímáme-li estrogen nejen jako palivo pro tvorbu dětí, ale i pro mozek, je náchylnost ženského mozku k onemocněním rázem logičtější a jasnější.

Jak s tím souvisí stárnutí

Změny hormonů v ženském mozku také urychlují proces stárnutí, což oslabuje neurony a činí mozek zranitelnějším vůči postupujícímu věku a přicházejícím nemocem. Oproti mužům jsou rovněž ženy v nevýhodě kvůli způsobu, jímž jejich mozek metabolizuje glukózu – až 25 % jejího metabolismu totiž reguluje právě estrogen, jehož hladina se po přechodu výrazně snižuje, což znamená, že mozku se nedostává tolik energie jako předtím, to má samozřejmě velký vliv na jeho vitalitu. To je odpověď na otázku, proč se ženy během perimenopauzy, kdy již estrogen pomalu mizí, potýkají s problémy s pamětí i s koncentrací. Mozek zjednodušeně řečeno hladoví a ubývá mu sil. Aby mozek tuto situaci vyřešil, začne energii čerpat z tuku, jejž si bere ze stehen a břicha, řada žen kvůli tomu může zhubnout.

Co způsobuje stres

Další příčina vyšší náchylnosti ženského mozku k různým onemocněním tkví ve způsobu, jak reaguje na stres: podle jednoho výzkumu vede u žen chronický (dlouhodobý) stres ke zmenšení mozku a zhoršení paměti, podle jiných studií jsou muži biologicky schopnější přizpůsobit reakce mozku vlivu chronického stresu – dokáží se na stresor adaptovat způsobem, jenž jim umožní fungovat na nově nastavených hodnotách. Ženy tak jednat nedokáží, jejich mozek reaguje přepnutím do bojového režimu, což ho z dlouhodobého hlediska vysiluje a oslabuje. S těžkým a neustupujícím stresem se navíc zhoršuje schopnost reagovat na nové stresory. Stresující přebíhání mezi prací, péčí o děti a domácnost v kombinaci s ubýváním estrogenu během perimenopauzy u žen může zabránit růstu nových mozkových buněk a u některých dokonce podnítit jejich smrt.

Proč je důležité umět odpočívat

Tváří v tvář těmto zjištěním se práce se stresem a udržování schopnosti zůstat v klidu a pohodě jeví ještě důležitější. Dobrá zpráva je, že proti pohlavně dané náchylnosti mozku k onemocněním se dá bojovat včasným nastavením vhodných opatření. V této věci je důležitý pravidelný pohyb, relaxace, odpočinek, dostatek spánku. Snažte se vyplnit volný čas aktivitami, které vám umožní uvolnit tělo i mysl a které mozek také účinně stimulují – čtěte, luštěte, malujte, vybarvujte si a především neberte nic moc vážně a užívejte si života, nenechte se pohltit svými obavami a problémy, které z nich vyplývají. S navozováním vnitřní rovnováhy, pohody a spokojenosti umí pomoci třeba jóga. 

Hormonální jóga: Slyšeli jste o tomto druhu cvičení? 

Zdroj: www.prevention.com

Autor: Kateřina Hájková