Kawasakiho nemoc: Vzácné zánětlivé onemocnění může končit i smrtí

Teplota, vyrážka a zvětšené uzliny - dalo by se říct, že jde o celkem běžné dětské onemocnění, ale může být i důvod k obavám? Kawasakiho nemoc je vzácné multisystémové zánětlivé onemocnění, které postihuje nejčastěji děti do pěti let věku. Díky možným komplikacím může být nebezpečné a v některých případech dokonce končit úmrtím.

Typické příznaky tohoto onemocnění zahrnují horečku, zánět spojivek, zduření uzlin či vyrážku v oblasti hrudníku a třísel, může však dojít i ke vzniku výdutí, které ohrožují pacienta na životě. Co se týče léčby, podávají se imunoglobuliny a kyselina acetylsalicylová. Přesná příčina tohoto onemocnění není dosud známá. Kawasakiho nemoc se řadí mezi revmatická onemocnění a předpokládá se genetický vliv, ale není vyloučeno, že jistou roli přitom hraje i prodělání virové či bakteriální infekce. Ta pak může u některých jedinců spustit nepřiměřenou imunitní reakci a způsobit zánět a poškození cév. V průběhu onemocnění dochází k tvorbě protilátek, které napadají vnitřní výstelku krevních cév a vzniká tak zánět malých a středních cév tepenného typu. Často ovšem bývají postiženy také koronární tepny vyživující srdce, postupně dochází k poškození cévních stěn a tvoří se nebezpečné výdutě.

Onemocnění poprvé popsal v roce 1967 japonský lékař Tomisaku Kawasaki. Každým rokem onemocní Kawasakiho nemocí přibližně 6000 dětí. Téměř 80 % pacientů je mladších 5 let, přičemž převažují chlapci. Nejčastěji jsou postiženy asijské děti, nejvíc nemocných je v Japonsku, jde o cca 112 případů na 100 tisíc dětí do 4 let věku. V Česku postihne Kawasakiho nemoc zhruba 10 dětí ročně, jejich počet však pozvolna stoupá.

Nemoc začíná podobně jako celá řada jiných dětských onemocnění, proto obvykle zprvu není důvod hledat ji už za prvními příznaky. Nejdříve nastupují horečky, které mohou trvat jeden až dva týdny. Ději bývají neklidné, podrážděné a špatně spí. Už po několika dnech se však navíc objeví na těle dítěte intenzivní rudá vyrážka, hlavně na dlaních, předloktích a nohou, ale i na jazyku. Často se přidává i zánět spojivek. Jakmile začne horečka ustupovat, objeví se zvětšené uzliny na krku a kůže v místech předchozí vyrážky se loupe. Děti v tomto stadiu často odmítají jíst a mají potíže s chůzí kvůli bolestem kloubů. Bohužel je nutné podotknout, že žádný laboratorní test nedokáže jednoznačně potvrdit diagnózu Kawasakiho nemoci.

V laboratorních nálezech se však vyskytují změny pro tuto nemoc typické. V krevním obraze je zvýšený počet bílých krvinek, je zvýšená sedimentace i ostatní zánětlivé parametry. Dále mohou být přítomny bílé krvinky v moči a někdy jsou zvýšeny jaterní testy. Kvůli postižení věnčitých tepen je nutné echokardiografickým vyšetřením sledovat srdce. Léčba akutní fáze spočívá v aplikaci velkých dávek imunoglobulinů a dále vysoké dávky kyseliny acetylsalicylové. Tyto léky dokáží přizpůsobit imunitní systém tak, aby zmírnil schopnost nemoci napadat cévy. Během léčby je také nutné opakovaně sledovat jaterní testy.