Co je to bolest ?

Bolest je subjektivně vnímaným nepříjemným senzorickým a emočním prožitkem vyvolaným skutečným či potenciálním poškozením tkáně nebo psychologickými faktory. Je všeobecně dobře známou, kazí radost ze života a dosáhne-li určité intenzity a trvání, může i lidský život zničit. Jedná se o ryze subjektivní příznak a existuje tedy vždy, kdykoli nemocný říká, že bolest má. Ze zkušenosti je patrné, že různí lidé snášejí bolest různě a tolerance k ní závisí na celé řadě dalších okolností. Právě v kategorii seniorů bývá bolest velmi palčivým problémem, který ovlivňuje kvalitu života jedince a může vést k jeho závislosti na jiné osobě.

Ve skutečnosti je bolest stará jako lidstvo samo. V historických pramenech pocházejících z mnoha odlišných oblastí je možné nalézt zprávy o různých formách lidské bolesti a o tehdy užívaných prostředcích proti ní. K jejímu odstranění byly užívány fyzikální metody i drogy. Z bylin, které měly analgetický účinek, se užívalo máku, indického konopí, blínu a mandragory.

Všeobecně je uznáváno, že bolestivé podněty jsou vnímány volnými nemyelinizovanými nervovými vlákny v kůži a ve tkáních citlivých na bolest. Z místa vzniku jsou bolestivé vzruchy vedeny do zadních míšních rohů, kde dojde k interpolaci, a vzruch dále postupuje ve spinotalamickém traktu do talamu. Z talamu pak pokračuje impuls do analyzátoru v kůře mozkové.

Bolest lze rozdělit na akutní a chronickou.

Akutní bolest má obvykle náhlý začátek, je možné určit její příčinu a vyznačuje se krátkým trváním. Do jisté míry je tato bolest účelná jako varovný signál. Ten jedince upozorňuje na možné riziko a je to právě ona, kdo často přivádí nemocného k lékaři. Mezi její obvyklé příčiny ve stáří patří pooperační stavy a traumata.

Chronická bolest přetrvává déle než tři měsíce, její charakter a intenzita často kolísají. Tato dlouhodobá bolest svoji účelnost ztrácí a nemocného velmi omezuje. Bolest není vždy stejná a je možné určit u ní intenzitu, charakter, lokalizaci a šíření, časovou závislost a charakterizovat podněty, které ji vyvolávají, zhoršují, či zmírňují. Obvyklou příčinou ve stáří může být artritida, chronická ischémie či malignity.

V přístupu k pacientům staršího věku lze uvést některá specifika a obecně platné zásady. Do popředí zde vystupuje nutnost hodnotit bolest pravidelně. Je vhodné brát v úvahu, že senior nemusí potíže sdělovat spontánně. Za nejspolehlivější informace lze pokládat sdělení samotného pacienta, ale je vhodné též užívat standardizované škály k objektivizaci bolesti. Velmi trpělivě je nutné věnovat se nemocným se senzorickými poruchami, poruchami řeči a vyjadřování a pacientům s demencí. Zde přebírá část úlohy ve sdělování informací také pečovatel.

Jakou zkušenost s b olestí máte vy?

Autor: Michaela Holá