Inkontinence, nejste v tom sami
Inkontinence neboli bezděčný únik moči postihuje děti, muže i ženy a značně ovlivňuje jejich kvalitu života. Postižení se za své onemocnění stydí, často se ostýchají svěřit i svému lékaři, a riskují tak, že se jejich stav časem zhorší.
O inkontinenci se však nejčastěji mluví ve spojitosti s ženami. Statistiky uvádí, že se s tímto onemocněním potýká až 50 % žen v produktivním věku. U žen starších 65 let se výskyt onemocnění zvyšuje, mluví se dokonce o 12 - 14 %. Jen minimum z nich však vyhledá pomoc odborníka. Za vším stojí stud a pocit trapnosti.
Člověk trpící inkontinencí nedokáže vědomě regulovat odchod nahromaděné moči z těla. U dětí do 10 let se jedná zejména o enurézu (noční pomočování), kterou způsobuje nedostatečná neurologická vyzrálost. S dosažením určité věkové hranice však onemocnění samovolně zmizí. U mužů je inkontinence spojena s onemocněním prostaty.
Únik moči má hned několik příčin. Infekce dolních močových cest, těžký průběh porodu, velká fyzická zátěž, nedostatek ženského hormonu estrogenu či neurologické onemocnění - to vše může zapříčinit dočasnou (akutní) nebo chronickou inkontinenci.
Podle doprovodných příznaků se rozlišují čtyři základní typy inkontinence:
Inkontinence stresová - K úniku moči dochází po náhlém zvýšení nitrobřišního tlaku (kýchnutí, smích, zakašlání), kterému se odborně říká stres. Nejedná se o stres psychický.
Inkontinence urgentní - Tento typ inkontinence se projevuje akutním a intenzivním nutkáním k močení, které je bezprostředně následováno únikem moči. Pacienty trpící tímto typem inkontinence několikrát za noc probudí nutkavá potřeba močení, přes den zase trpí obavami, že v případě urgentního pocitu močení nestihnou včas doběhnout na záchod.
Inkontinence smíšená - Tento typ inkontinence kombinuje příznaky předešlých dvou typů.
Inkontinence z přeplnění - K úniku moči z důvodu přeplnění dochází, když postižený nedokáže močový měchýř zcela vyprázdnit. V měchýři tak vždy zůstává určité množství tekutiny. Příčinou tohoto typu inkontinence může být neurologická porucha či bariéra v močové trubici, která zabraňuje správnému vyprazdňování.
Při léčbě inkontinence se uplatňují tři základní léčebné postupy: posilování pánevního dna, medikamentace a chirurgický zákrok.
Pokud se jedná o lehčí formu postižení, kdy dochází pouze k ochabnutí pánevního svalstva, jsou pacientům doporučeny tzv. Kegelovy cviky určené primárně k posílení postiženého svalstva. Ženám s nedostatkem estrogenu jsou v rámci léčby předepsány hormonální léky obsahující estrogen, které se zavádějí do pochvy ve formě krémů, čípků nebo tablet.
Nejvážnější případy inkontinence se léčí operativní, avšak minimálně invazivní cestou. Do těla je aplikována tzv. TVT (Tension free Vaginal Tape) páska, která zpevňuje uvolněnou močovou trubici a minimalizuje tak riziko bezděčného úniku moči.
Pryč s pocitem trapnosti, nejste v tom sami!
Máte s řešením těchto obtíží nějaké zkušenosti?
Autor: Jana Kožená
