Hyperaktivní dítě
O hyperaktivním chování dětí můžeme dnes slyšet velmi často. Projevuje se chronickým neklidem, děti jsou neustále aktivní, nevydrží chvíli na místě a nelze je po dlouhou dobu udržet u jednotvárné činnosti. S tím jsou samozřejmě spojené obtíže při jejich výchově, která může v mnohém rodiče nadměrně vyčerpávat.
Projevy hyperaktivity
Poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou (běžně označované ADHD - Attention Deficit Hyperactivity Disorder) představují skupinu vývojových poruch. Můžeme je charakterizovat zejména nízkou úrovní pozornosti dítěte, jeho nadměrnou aktivitou a impulzivitou. Děti mají obvykle potíže dodržovat daná pravidla chování a provádět po delší dobu zadanou aktivitu. Jsou neustále v pohybu, nevydrží chvíli sedět na místě, jsou hlučné, nepozorné a působí až „nevychovaným" dojmem.
Bývá uváděno, že děti trpící hyperaktivitou, jsou zvýšeně aktivní již před narozením v matčině děloze. Po narození hodně pláčí a málo spí. Skutečné problémy však začínají být patrné při nástupu do školy. Jejich obvyklým projevem je pobíhání po třídě, vyrušování během hodiny, vykřikování či pošťuchování spolužáků. Celkový obraz těchto projevů někdy ve škole učitelé považují za jistou formu nevychovanosti a drzosti, což k řádnému vývoji dítěte nijak nepřispívá. Naopak je mu posilována představa jeho samotného jako problémového jedince.
Projevy hyperaktivity podle věku
- Batolata a předškoláci: Pro ně je typické neustálé pobíhání, veškeré aktivity prováděné v sedě dělají dítěti problém.
- Děti školního věku: Těžko dokáží v klidu sedět, stále si s něčím pohrávají, do něčeho bouchají, houpají se na židli, kopají nohama, nevydrží sedět ani u televize, ani nad domácími úkoly. Děti působí hlučně.
- Adolescenti a dospělý: Zde je již charakteristický spíše vnitřní pocit neklidu, někdy též problémy se setrváním u klidných sedavých činností.
Diagnóza a možná náprava
U různých lidí se potíže vyskytují v odlišné závažnosti. Není tedy jednoduché rozlišit lidi s mírnou poruchou ADHD od těch krajně hyperaktivních lidí a samotná diagnóza ADHD se určuje velice těžko. Jakmile rodiče začnou mít pocit, že jejich dítě se v tomto ohledu odlišuje od ostatních, měli by svůj dojem konzultovat s odborníkem. Je možné vyhledat výchovného poradce, který ve škole dítěte působí či se obrátit na speciálně pedagogické centrum.
Čím dříve je zahájena adekvátní náprava, tím je prognóza vývoje dítěte lepší. U velkého procenta dětí s ADHD lze nežádoucí projevy zmírnit, někdy i zcela odstranit. Je však třeba dítěti věnovat náležitou péči, která by měla být vedena zejména na rovině psychologické, psychiatrické a pedagogické.
Zásady výchovy hyperaktivního dítěte
Vůči hyperaktivnímu dítěti je i přes veškeré obtíže a vlastní „pocuchané" nervy zapotřebí vystupovat s láskou. Samozřejmě je nezbytným velký díl trpělivosti a klidu. U dítěte by mělo být posilováno jeho sebevědomí, měli bychom ocenit i jeho drobné úspěchy a nešetřit chválou i při sebemenší snaze dítěte. Každou činnost, kterou od dítěte vyžadujeme, je třeba rozdělit do menších časových úseků a zabránit tak jednotvárnosti prováděné aktivity. Možná nedorozumění se školou či vlastní rodinou je vhodné řešit včas a s klidem.
Máte vlastní zkušenost s výchovou hyperaktivního dítěte? Podělte se o své zážitky a možné rady s ostatními čtenáři.
Autor: Michaela Holá
