Dětská mozková obrna

Dětská mozková obrna (DMO) je charakterizována jako porucha hybnosti na podkladě poškození mozku. První známky začínají být patrné v případě, kdy rodiče začínají pozorovat, že se pohybový vývoj jejich dítěte začne opožďovat. To bývá obvykle po prvním půlroce života. Nejedná se o nemoc dědičnou a v žádném případě nemá nic společného s dětskou obrnou - poliomyelitidou, která je infekční, je virového původu a u nás již byla vymýcena.

Jedná se o chorobu, jejímž podkladem je porucha vývoje či poškození určitých oblastí mozku. Na vzniku DMO se podílí více faktorů. Může se jednat o škodliviny v krvi matky, které se dostávají k mozku plodu, nedostatek výživných látek, nedostatek kyslíku v krvi během rizikového těhotenství, při předčasném porodu i při opožděném porodu. V prvních měsících po narození ohrožují mozek infekce plicní nebo střevní, zánět mozku nebo mozkových plen.

Příznaky dětské mozkové obrny

Příznaky DMO jsou velmi obsáhlé. První známky postižení se projeví zpravidla před 3. rokem věku dítěte. Tehdy bývá rodiči pozorováno, že ve srovnání s ostatními dětmi, je jejich potomek méně vyvinutý v pohybových dovednostech. Děti se později přetáčejí, sedí či lezou. Nemocný může mít problémy i s jemnou motorikou, se psaním nebo stříháním nůžkami, mohou se u něj objevovat též mimovolné pohyby. Dalším příznakem může být i abnormální svalový tonus neboli napětí svalstva. Snížený svalový tonus se označuje jako hypotonie, zvýšený pak jako hypertonie. Nemocné děti mohou mít neobvyklé postavení nebo upřednostňují jednu polovinu svého těla.

Poruchy sdružené s DMO

K dětské mozkové obrně se u dětí mohou přidat též další zdravotní postižení. Postižení mozku může způsobovat epileptické záchvaty, intelektuální zaostávání jedince, ovlivněno může být chování, zrak či sluch. Nejčastěji se k DMO přidružuje tedy mentální postižení, které se objevuje zhruba u dvou třetin těchto dětí, epilepsie, růstové problémy, hydrocefalus a poruchy sluchu a zraku (šilhavost, hemianopie - výpadek poloviny zorných polí obou očí).

Formy DMO

Typy DMO jsou dnes obvykle rozdělovány do čtyř kategorií:

1. forma spastická: U postižených jedinců jsou svaly ztuhlé, spastické. Tato forma bývá dále rozdělována dle toho, které končetiny jsou spastické a označována jako paréza (oslabení) či plegie (ochrnutí).
2. forma athetoidní (dyskinetická): Při této formě jedinci pomalými kroutivými pohyby, které nemohou kontrolovat vůlí.
3. forma ataktická: V těchto případech DMO zasahuje zejména vnímání rovnováhy, hlubokou citlivost a pohybovou koordinaci.
4. smíšené formy: Zde dochází ke kombinaci forem uvedených výše.

Léčba dětské mozkové obrny

Dětská mozková obrna patří mezi nevyléčitelná onemocnění. Podstatou léčby je především pozitivně ovlivnit kvalitu života jedince. Důležitá je zde zejména včasnost určení a diagnózy a okamžité kroky, které by vedly k co nejlepší prognóze. V takových případech je možné zlepšit život jedince do takové míry, že je schopen v budoucnu vést v podstatě běžný život bez omezení. Při řešení problémů je důležité zapojení a spolupráce odborníků, rodičů i dítěte a snaha pomoci jedinci individuálním způsobem, který je právě pro něj nejvhodnější. Stejně jako každý člověk je jiný, i každý nemocný DMO je jiný a vyžaduje tedy specifický přístup. Do terapeutického týmu může být zapojen pediatr, dětský neurolog, fyzioterapeut, ortoped, neurochirurg, logoped, dětský psycholog, speciální pedagog či sociální pracovník. Existuje řada metodik léčebné tělesné výchovy, známá je v této oblasti např. Vojtova metoda.

Kromě systematické léčby, je zde však třeba myslet i na jiné součásti života dítěte. Velmi podstatným je v tomto ohledu vzdělávání. Pokud dítě nemá těžší mentální postižení, bývá zpravidla integrováno do běžných škol, kam dochází se svými vrstevníky. Tímto získává zkušenosti se sebeprosazením se v kolektivu dětí a získává společenské kontakty. Nemocnému je třeba pomoci překonat svůj handicap a posílit jeho sebevědomí. Následně by mělo být velmi individuálně přistupováno též k výběru pracovního uplatnění jedince.

Máte s léčbou DMO zkušenost? Znáte ve svém okolí někoho, kdo má toto postižení?

Autor: Michaela Holá