Alzheimerova choroba
Alzheimerova choroba napadá mozkové buňky. Degenerativní onemocnění mozku má za následek porušení a snížení činnosti mozkových funkcí. Vznik demence má na svědomí právě postupné poškozování nervové tkáně. Onemocnění častěji postihuje lidi staršího věku, ale může se objevit i u mladších jedinců.
Příčinou vzniku Alzheimerovy choroby je úbytek mozkových buněk a následné ukládání bílkovin, tzv. beta-amyloidů. Tyto bílkoviny jsou pro mozkové buňky škodlivé a mají za následek jejich zánětlivou reakci a následný rozpad. Další škodlivý proces vede k úbytku acetylcholinu, který je nezbytný k přenosu vzruchů a výměně informací. Jako příčiny se uvádějí dědičné faktory, věk, pohlaví, stupeň dosaženého vzdělání, případné prodělané úrazy hlavy, ale i tzv.spouštěcí mechanismy jako třeba virová infekce, toxiny nebo porucha imunity.
Projevy Alzheimerovy choroby
Alzheimerova choroba se zprvu projevuje poruchou paměti, která je mnohdy přičtena k přirozenému procesu stárnutí. Dále následuje porucha myšlení, úsudku, porucha orientace v prostoru, porucha chování jako bludy a halucinace, deprese či agrese a také se zcela mění povaha nemocného nejčastěji ve formě sobeckosti. Nastupuje porucha čtení, psaní a počítání a upadá celkový zájem.
S rozvojem této choroby dochází ke ztrátě soběstačnosti, kdy nemocný není schopen vykonávat běžné denní činnosti a aktivity. Zhoršuje se chůze, nastupuje zmatenost, více se zhoršuje řeč a plynulé mluvení je stále obtížnější. S postupným postižením nemocného většinou dochází k jeho upoutání na invalidní vozík či lůžko a nemocný se tak stává plně závislý na svém okolí.
Diagnostika Alzheimera
U tohoto postižení je důležitá včasná diagnostika, která může přispět k zabránění dalšího nežádoucího rozvoje nemoci. Stanovení diagnózy spočívá ve vyšetření nemocného neurologem, psychiatrem a geriatrem. Diagnostika není zcela jednoduchá, a tak přicházejí na řadu i další pomocná vyšetření. Například pouhé nakreslení hodin od nemocného je pro lékaře jistou známkou stupně demence.
Provádí se speciální testy. Jedním testem je tzv. TEST KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ neboli MMSE – Mini-Mental State Examination. Při tomto testu je prověřována paměť a další funkce mozku. Dalším testem k ohodnocení schopností prováděných běžných denních aktivit je tzv. DAD test – Disability Assesment in Dementia. Každý z těchto testů je ohodnocen body. Výrazné změny v těchto testech nastávají právě při prokazující demenci. Dále se provádí vyšetření počítačovou tomografií a magnetickou rezonancí, kde mohou být patrné degenerativní změny.
Léčba Alzheimerovy nemoci
Alzheimerova choroba nelze zcela vyléčit. Pro léčbu se volí několik skupin léků. První skupinou jsou tzv.KOGNITIVA. Tyto léky obnovují množství acetylcholinu v mozku. Doplňkovými léčivy jsou také NEUROLEPTIKA potlačující agresivitu. Dále ANTIDEPRESIVA na zmírnění depresí, ANXIOLYTIKA k odbourání úzkosti a HYPNOTIKA pro navození správného spánku. Léčba je často doplňována i podpůrnými terapiemi jako například arteterapií, kdy jsou nemocni nuceni rozvíjet své mozkové funkce pomoci tvořící činností.
Riziko výskytu degenerativního onemocnění mozku se zvyšuje s vyšším věkem, dědičnou dispozicí v rodině nebo s nižším intelektem jedince. Je prokázáno, že lidé s vyšším vzděláním jsou méně ohroženi tímto onemocněním.
Z předešlého odstavce vyplývá možná prevence a snížení výskytu onemocnění. Četba, učení se cizímu jazyku či luštění křížovek vede k tréninku mozkové aktivity a tím ke snížení rizika výskytu postižení Alzheimerovou chorobou.
Autor: Alena Mrákotová
