Nebezpečí klíšťat a bodavého hmyzu
Teplé letní dny nás neúprosně lákají k výletu do přírody. Přece jenom chladnější a čerstvější vzduch, který nabízejí stíny stromů, je o mnoho příjemnější než ten v okolí panelákových staveb. Příroda ovšem poskytuje útočiště mnoha živočišným druhům. Po setkání s některými z nich nemusíme vyváznout bez úhony.
Druhově nejpočetnější kmen v živočišné říši je kmen členovců. Přestože se jedná většinou jen o drobné živočichy, nejčastější problémy způsobují právě někteří jeho zástupci. V letních měsících se nejčastěji potýkáme s nemocemi přenášenými klíštětem a pak s různými alergickými reakcemi po bodnutí včelou, sršněm či jiným hmyzem.
Nebezpečí klíšťat
Tito drobní roztoči se živí sáním krve savců, plazů a ptáků (podobně jako u komárů, krev saje pouze samička). Mohou být přenašeči několika druhů onemocnění, z nichž nejčastější jsou klíšťová encefalitida a lymfská borelióza.
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida je nemoc virového původu a můžeme se jí nakazit nejen od klíštěte, ale také konzumací nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Takové případy mohou být příčinou menšího epidemického výskytu a zpravidla mívají lehčí průběh.
Inkubační doba je 7-14 dní. Virus nejprve zasáhne mízní uzliny. Mohou (ale nemusí) se objevit příznaky podobné chřipce - bolest hlavy, horečka, malátnost,... Následuje několik dní klidu (až 7). Poté dochází k postižení centrální nervové soustavy. Můžou se vyskytnout návalové bolesti hlavy, zvracení, strnutí šíje, poruchy spánku a vidění. To trvá 1 až 3 týdny. Těžké formy nemoci mohou mít za následek trvalé poruchy motorické koordinace, poruchy soustředěnosti, snížení intelektuálního výkonu a ochrnutí.
Proti klíšťové encefalitidě existuje očkování, na které přispívá většina pojišťoven. Očkovat je možné děti od jednoho roku. Celá vakcína se skládá ze tří dávek. Druhá dávka následuje za 1-3 měsíců po první a třetí 5-12 měsíců po druhé. Takové očkování poskytuje ochranu na tři roky. Po té je nutná revakcinace (ta se provádí již jen jednou dávkou). Následující revakcinace se provádějí vždy po třech až pěti letech.
Lymská borelióza
Lymská borelióza je oproti klíšťové encefalitidě častější, ročně jí u nás onemocní asi 3000 lidí (u klíšťové encefalitidy to je asi 600 případů za rok). Je bakteriálního původu a kromě klíštěte ji může přenášet i jiný krev sající hmyz (komáři, blechy, ovádi, muchničky).
Nemoc je charakteristická zvětšující se a uprostřed blednoucí červenou skvrnou (ne u všech případů se objevuje). Může se objevit únava a mírná horečka. V pozdějších stádiích mohou nastat poruchy nervového a kardiovaskulárního systému.
Lymská borelióza často postihuje klouby (především kolena, kotníky a lokte), což může vést k dlouhodobějším problémům a až trvalému poškození kloubu. Léčí se podáním antibiotik. Proti borelióze zatím neexistuje očkování (to bylo vyvinuto pouze pro některá zvířata).
Riziko nákazy těmito nemocemi lze snižovat nošením delšího oblečení a užíváním repelentů. Po procházce v přírodě se důkladně prohlédneme. Pokud nalezneme klíště, pokapeme ho alkoholovým dezinfekčním roztokem a chvíli počkáme. Následně klíště (nejlépe pinzetou nebo speciálními kleštičkami, které koupíme v lékárně) kývavými pohyby odstraníme. Místo opět pokapeme dezinfekcí a datum nálezu si zapíšeme.
Nežádoucí reakce na hmyzí bodnutí
Pokud člověk není alergický, jedno včelí, vosí, komáří, ovádí nebo mravenčí bodnutí či kousnutí mu nikterak neublíží. O trochu horší to může být, dojde-li ke konfrontaci se sršněm.
Normálně se jako reakce na včelí či vosí bodnutí objeví malý, svědivý pupen, který velmi často rychle zmizí. Při alergické reakci místo začne otékat a v těžších případech může dojít ke vzniku kopřivky, zvracení, dušnosti, ztrátě vědomí a anafylaktickému šoku. V případě alergie na hmyzí bodnutí je dobré mít pro všechny případy na výlet do přírody u sebe nouzovou dávku lékařem doporučených léků.
Máte alergii na hmyzí bodnutí? Nebo jste někdy onemocněli po přisátí klištěte? Podělte se o své zkušenosti.
Autor: Petr Zimola
