Zjistěte své plodné a neplodné dny

Výpočet plodných dní

Pokud máte pravidelný 28denní menstruační cyklus, za nejvíce plodné dny jsou považovány dny okolo ovulace, tedy v době, kdy se zrající vajíčko uvolňuje z vaječníku a následně putuje vejcovodem směrem k děloze. K tomuto dochází 14. den cyklu (menstruační cyklus začíná prvním dnem menstruace a končí posledním dnem před menstruací další).
Většinou se připočítávají další 3 dny před a po zmíněném dnu, což se pak souhrnně označuje jako období ovulace. Tedy Vaše plodné dny jsou mezi 11 a 17 dnem cyklu.

Ženské pohlavní buňky, tedy vajíčka, mají omezenou dobu životnosti. Předpokládá, že vajíčko je schopno oplodnění pouze 12 až 14 hodin po ovulaci a mužské spermie, které je mohou oplodnit, přežívají 24 - 48 hodin. Čím blíže uvolnění vajíčka se styk uskuteční, tím větší je pravděpodobnost otěhotnění.

Pokud však nemáte pravidelný cyklus, je zjištění plodných dní složitější. Je třeba vzít vaše cykly nejméně 6 měsíců nazpět a určit nejkratší a nejdelší cyklus. Od nejkratšího cyklu pak odečtěte 20 a vyjde vám váš první plodný den. Od nejdelšího cyklu odečtěte 10 a vyjde vám váš poslední plodný den.

Může však nastat i situace, že se vajíčko z vaječníku neuvolní. Toto období pak označujeme  jako anovulační cyklus a oplození v těchto případech tedy možné není. Anovulační cykly se mohou vyskytovat v pubertě, po porodech, potratech, na sklonku plodného období, při vysilujících onemocněních, při některých hormonálních poruchách či ve stresových situacích.

Přesnější metody určení plodnosti

Přesněji je možné určit plodné dny pomocí několika metod. První z nich je změna bazální teploty, kterou si žena musí každý den měřit. Dále k těmto znakům patří změna hlenu a změny polohy a konzistence děložního čípku.

• Měření bazální teploty

Nejvhodnější doba pro měření bazální teploty je ráno hned po probuzení a naměřené teploty je dobré si zaznamenávat do tzv. záznamní tabulky. Bazální teplota probíhá během jednoho cyklu ve dvou fázích. První fáze je charakteristická teplotami o několik desetin stupně nižšími než jaké jsou teploty v druhé fázi cyklu. Bezprostředně před ovulací či v době ovulace dochází ještě k mírnému poklesu bazální teploty, což je doba vhodná pro otěhotnění.

• Charakter děložního hlenu

Děložní hlen během menstruačního cyklu výrazně mění svůj vzhled. V neplodném období je hustý a pro spermie tvoří v děložním hrdle jakousi bariéru. Složení hlenu v tomto období navíc není vhodné pro životaschopnost spermií. Naopak těsně před dozráním vajíčka a jeho uvolněním dochází ke změně hlenu, stává se řídkým a pro spermie prostupným. K oplodnění tedy může snadno dojít.

• Stav děložního čípku

U děložního čípku je možné, aby si ho žena sama nahmatala a určila jeho polohu a stav. Nejlepší poloha pro nahmatání je při podřepu, popř. ve stoje s jednou nohou opřenou o vyšší předmět. Po menstruaci je čípek tvrdý, nízko položený a děložní branka na jeho vrchu je uzavřená. S blížící se ovulací začíná čípek měknout a posunuje se nahoru, je tak pro ženu hůře dosažitelný. Při zjištění „měknutí" čípku a jeho posun nahoru, je tedy zřejmé, že se blíží plodné dny. Po ovulaci čípek opět klesá a stává se tvrdým, což je signálem, že plodné dny skončily.

Výpočet plodných dní jako antikoncepční metoda

Metoda plodných a neplodných dnů je zároveň nejstarší přirozenou metodou antikoncepce. Nespornou výhodou je to, že nevyžaduje žádné pomůcky, léky ani lékařské zákroky, nejsou zde přítomná zdravotní rizika. Metoda je dostupná i párům, pro které jsou jiné antikoncepční metody nepřijatelné např. z důvodu náboženského přesvědčení. Základem je periodická sexuální abstinence, tedy zdrženlivost v čase plodných dnů ženy. Do popředí však pro mnoho párů vystupují spíše negativa této metody. Pro běžný sexuální život může být značně omezující, vyžaduje přísnou disciplinovanost partnerů a nemusí být vždy spolehlivá.

Užívali jste výpočtu plodných dní při snaze otěhotnět? Nebo je pro vás naopak metodou přirozené antikoncepce?

Autor: Michaela Holá