Děti mají všechno a nudí se. Čí je to vina a co s tím?
Vzpomenete si někdy na své dokonale “neakční“ dětství? Na táhnoucí se letní odpoledne, kdy jste prostě nevěděli, co s časem? Na prázdniny u babičky, které znamenaly kromě her s dětmi od vedle také povinnosti v podobě pomáhání doma i venku? Žádný adrenalin ani útěky do virtuálního světa, nikdo, kdo by za vámi stál a mohl se přetrhnout, abyste se náhodou nezačali nudit. To dnešní děti téměř neznají.
Nuda je vnímána jako něco negativního, něco, před čím se dnešní rodiče snaží dítě zoufale bránit. Nové kolo, chlupaté morče na hraní, letní tábor? Nejen to! Co takhle Legoland, dovolená u moře, lístky na únikovou hru, celý den v zábavním parku, kde si vaše dítě za nekřesťanské peníze pohladí opravdovou ovci a na vlastní oči uvidí, jak podojit kozu?
Dětem chybí motivace, fantazie i důvod k usilování
V malých dětech bývá ještě snadné probudit to sladké dětské nadšení, ale jak rostou, zaujmout je bývá stále složitější. Proč? Je možné, že už je prostě jen tak něco nepřekvapí? Že mají moc na výběr? Jejich reakce o tom svědčí. Jsou přesyceni naší nabídkou, nemusí o nic usilovat, o ničem přemýšlet. Jsou stále méně zvyklé mít povinnosti, starat se o sebe, o mladšího sourozence, pomáhat s vybalováním nákupu, mytím nádobí, zkrátka být samostatné. Všechno je jim naservírováno, podstrčeno, předloženo. A stále častěji jsou otrávené, nespokojené, není s nimi řeč. My se tím trápíme, čteme články o křehké dětské psychice a lámeme si hlavu, co zrovna u nás není v pořádku. Společnost chce z dětí vychovávat silné osobnosti, a to od nejútlejšího věku. Znamená to ale, že se jejich výchova má ubírat směrem, který je vede spíš ke lhostejnosti, sobectví, sebestřednosti a tomu, že si ničeho neváží?
Nechte dítě, ať někdy něco NEMÁ!
O této problematice se velmi výstižně vyjadřuje např. lektor a pedagog Marek Herman. Píše, že dětský mozek se prostě musí snažit, o něco usilovat, namáhat se a sám dojít k výsledku. Těšit se. Toužit po něčem. Pracně a zaslouženě dojít k cíli, a pak být třeba i odměněn. Dítě potřebuje vědět, co je to hlad a žízeň, co je to zima, potřebuje tyto pocity zažít, aby mohlo mít radost a dobrý pocit z nasycení, z uhašení žízně, z tepla. Potřebuje také NEDOSTAT VŽDY A OKAMŽITĚ VŠE, PO ČEM TOUŽÍ. Nemít všechno to, co má kamarád. Dopřejte dítěti dobu, po kterou se bude těšit, až dostane koloběžku, na kterou je dost času do jeho narozenin. A někdy prostě a jednoduše také něco nedostane, protože si to nezaslouží.
Domácí práce a povinnosti aneb každý musí přiložit ruku k dílu
Už v poměrně útlém věku je dobré začít začleňovat dítě do pracovního systému, který v rodině funguje. Malá sestřička může pomáhat skládat prádlo, zatímco starší bráška utírá nádobí. Společně můžou vynášet odpadky a také uklízet svůj pokoj. Všichni přece chceme, aby doma bylo čisto a příjemně, všichni chceme jíst a chodit v čistém oblečení. Občasnou výpomoc s jakoukoli prací tak mohou později vystřídat stálé povinnosti, práce, která bude jen pro nejmladšího člena rodiny. Jen jeho zodpovědnost, se kterou mu nikdo nemusí pomáhat, protože ji přece zvládne sám a ví, jak být užitečný.
Kontaktní rodičovství - výchova dětí s respektem a porozuměním
Zdroj: Rodicevitani.cz (Marek Herman - pedagog a lektor, zaměřující se na témata seberozvoje a výchovy dětí do šesti let.), Mojebetynka.maminka.cz
Foto: Pixabay.com
Autor: Veronika Tůmová
