Poruchy osobnosti
Poruchy osobnosti lze definovat jako stav, kdy jsou u jedince patrné nepříznivé, nadměrně zvýrazněné či naopak utlumené určité povahové vlastnosti. Dříve se užívalo pojmu psychopatie. Některé z nich mohou být blízké i laikům, u jiných si možná hned neuděláte přesnou představu, o co se konkrétně jedná. Dnešním textem si spíše charakterizujeme poruchy osobnosti obecně, v následujících článcích budou představeny jednotlivé poruchy a přiblíženy jejich projevy.
Každého člověka lze popsat souborem jeho trvalých povahových rysů, směsí chování a emocí. I zde lze alespoň v obrysech vytyčit, co ještě spadá do normy a co je již za její hranicí.
Akcentovaná osobnost
Kromě klasifikovaných poruch osobnosti hovoříme někdy též o akcentované osobnosti. Jedná se o případ, kdy je určitá vlastnost jedince zvýrazněná, snadno upoutává pozornost a její okolí ji často chápe jako velmi negativní. Ještě se však nejedná o anomálii, tedy o poruchu osobnosti, a jedinec obvykle nepociťuje podstatné snížení kvality života.
Charakteristika lidí s poruchou osobnosti
Naproti tomu porucha osobnosti již výrazně ovlivňuje život postiženého i jeho okolí. V osobnosti jedince jsou některé rysy zdůrazněny či potlačeny natolik, že již jejich míra nespadá do normy.
Pro poruchu osobnosti bývají charakteristické konfliktní vztahy jedince s ostatními lidmi, je silně ztíženo jeho zařazení do společnosti. I když se porucha s vyšším věkem může stávat méně výraznou, provází jedince po celý jeho život. Kvůli omezenému počtu reakcí a jejich silné stereotypnosti bývá pro tyto lidi problematické vyrovnat se s neobvyklými situacemi a adekvátně reagovat na stresové okamžiky.
Svých abnormálních stereotypních vzorců chování se nemocný jedinec nedokáže vyvarovat. Naopak je považuje za svou součást a běžný projev chování. Často tedy tito lidé spíše vidí problém v chování ostatních než ve svém vlastním.
Příčiny poruchy osobnosti
Při vzniku poruch osobnosti sehrávají svou roli vlivy vrozené i ty, které člověku přinesl život pozdější. Na vině může být poranění mozku dítěte při porodu, stres matky v době těhotenství, ale i špatné zkušenosti z dětství, prožitá traumata, nevhodná výchova atd. První projevy jsou obvykle zaznamenány ve věku pozdního dětství či v pubertě. V průběhu života se mohou projevy zmírňovat či naopak nabírat na intenzitě.
Druhy poruch osobnosti
Lze odlišit více druhů poruch osobnosti. Pro ně jsou vždy charakteristické odlišné povahové zvláštnosti. Mezi poruchy osobnosti patří následující:
-
Schizoidní porucha osobnosti
-
Paranoidní porucha osobnosti
-
Schizotypní porucha osobnosti
-
Histriónská porucha osobnosti
-
Antisociální porucha osobnosti
-
Hraniční porucha osobnosti
-
Narcistická porucha osobnosti
-
Anxiózní porucha osobnosti
-
Závislá porucha osobnosti
-
Obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti
Léčba poruch osobnosti
Při léčbě je velmi důležitá zejména ochota jedince změnit své chování, uvědomit si svou odlišnost a snažit se pracovat na změně. Bohužel je právě toto velmi obtížné vzhledem k již zmíněné skutečnosti, že nemocní lidé svou poruchu obvykle nevnímají jako něco mimo normu.
V léčbě se využívá zejména farmakoterapie a psychoterapie. Léčba je dlouhodobá a spočívá mnohdy v naučení se vhodných způsobů, jak reagovat na konfliktní situace a jak předcházet nevhodným projevům poruchy. Léky jsou obvykle spíše pomocnou složkou léčby.
Autor: Michaela Holá