Nahradí pouštní rostlina antibiotika?
Moderní člověk již dávno přišel na to, že nejvíce se toho může naučit a získat z přírody a již známých tradičních znalostí. Tým profesora Hanse Griessera z University of New South Wales v Sydney se v tuto chvíli zabývá zkoumáním extraktu z květu pouštní rostliny Eremophila a výsledky jsou více než zajímavé.
Domorodí Australané v pouštních oblastech tuto rostlinu využívají k výrobě mastičky na odřeniny a kloktadla na krční infekce. A výzkumníci se tím nechali inspirovat.
Griesser a jeho tým extrahoval z rostliny určité látky a zjistil, že mají podobné antibakteriální účinky jako běžná antibiotika.
Výzkumníkům se následně podařilo vyvinout metodu trvalého přichycení těchto sloučenin na plastové a kovové materiály používané k výrobě katétrů, umělých srdečních chlopní či kloubních implantátů. Látky zde vytvoří jakýsi ochranný obal proti bakteriím a infekci.
Při testu účinnosti za využití Staphyloccocus epidermis tým zjistil, že velmi tenká vrstva tohoto antibakteriálního obalu po dobu 48 hodin zastavila drtivou většinu bakterií v přilnutí na zařízení. Snímky z elektronového mikroskopu pak také potvrdily kolonie umírajících bakterií.
Toto je velká naděje do budoucna, protože tradiční antibiotika, jako je penicilin, na povrchu biomedicínských zařízení špatně fungují. Navíc se tyto implantáty v těle chovají jako cizí tělesa a nemají imunitní ochranu. To z nich činí ideální místo pro uchycení bakterií a následně vznik velice nepříjemných a vážných zánětů jako katétrova sepse či osteomyelitida (zánět kostní dřeně). V nejhorším případě vše může končit ztrátou pohyblivosti či dokonce smrtí přijemce.
Když například někdo v sedmdesáti letech s umělým kyčelním kloubem dostane v tomto místě infekci, znamená to poměrně závažnou a život ohrožující situaci. Dotyčný musí být hospitalizován, kloub mu operativně vyndají a pokud je to vůbec možné, vymění za nový.
Bezpečnost na prvním místě
„Pokud tohle chceme použít na něco, co pak půjde do člověka, musíme si nejdříve být jisti, že to nepoškodí samotné buňky lidského těla," říká Griesser.
První výsledky naznačují, že lidské tkáně by na povrchu mohli vesele růst, pokud je použito správné množství.
Výzkumníci nedávno obdrželi grant na provedení dalších podrobnějších testů bezpečnosti.
Jestli testy budou úspěšné, tým by chtěl testovat jak ochranný plášť na implantovaných zařízeních obstojí v tělech záměrně infikovaných zvířat.
Autor: Petr Zimola