Pylová alergie - polinóza

Pylová alergie je multisystémové onemocnění, jehož výskyt ve světě i v České republice od druhé poloviny 20. století stoupá. Jejím nejčastějším projevem je alergická rhinokonjunktivitida - alergická rýma a alergický zánět očních spojivek. Méně časté jsou astmatické potíže. Základní roli v diagnostice alergické rýmy hraje pečlivě odebraná anamnéza. Upřesnění a potvrzení diagnózy umožňují kožní testy, nebo vyšetření specifických protilátek.

Rizikové faktory pylové alergie

1) Genetická predispozice - děti rodičů s atopickým exémem jsou jednoznačně predisponovány ke vzniku atopického onemocnění. Ke vzniku manifestní alergie jeale vedle genetické predispozice nutná opakovaná expozice alergenům a expozice dalším faktorům, které usnadní imunologickou senzibilizaci.

2)Měsíc narození - některé studie prokázaly, že děti narozené v předjarních či jarních měsících mají zvýšené riziko vzniku alergického onemocnění.

3) Sociální postavení - dle studií je pozorován vyšší výskyt pylových alergií u rodin s průměrným nebo nadprůměrným příjmem.

4) Kojení - při studiu alergických onemocnění se v poslední době věnuje velká pozornost možnému ochrannému vlivu kojení, zláště na rozvoj atopického exému. Některé studie naopak prokazují vyšší výskyt polinózy u dětí kojených než u dětí krmených umělou výživou.

5) Znečištění prostředí - znečištění ovzduší oxidy dusíku, vyšší koncentrace ozonu a polyaromatické uhlovodíky z výfukových plynů ovlivňují imunitní systém alergika.

6) Intenzita expozice pylovým alergenům - při silné epozici dochází k senzibilizaci snadněji

Alergický pacient může vytvářet protilátky proti alergenům, které jsou vlastní pouze pylu určité rostliny, nebo jsou společné pro pyly příbuzných rostlinných druhů. Pacient tak může trpět přecitlivělostí omezenou na pyl jednoho konkrétního druhu rostliny, nebo kvůli imunologické zkřížené reaktivitě strukturálně blízkých alergenů může vykazovat přecitlivělost na pyl příbuzných rostlinných druhů.

Léčba polinózy

Nefarmakologické možnosti - komunální opatření, snížení kontaktu pacienta s alergeny, režim dne v pylové sezóně - během vrcholící pylové sezóny omezit vycházky z domu, zvláště za slunečných a větrných dnů. Maximum pylu bývá v ovzduší kolem poledne, nejvhodnější částí dne pro pohyb mimo domov je časné ráno. Rovněž při dešti a těsně po dešti je v ovzduší minimální koncentrace pylu. Během sezóny se osvědčuje využívat v domácnosti i na pracovišti čističe vzduchu. Při cestách autem nevětrat oknem, vybavení vozu je užitečné doplnit o vzduchový filtr.

Velmi důležitou součástí léčby jakéhokoliv chronického onemocnění, ke kterým polinóza patří, je edukace pacienta. Pacientovi je třeba vysvětlit příčiny onemocnění, plán léčby i možnosti prevence.

Farmakologická léčba - Specifická alergenová imunoterapie - jedná se o proces, při němž se do organismu vpravují stoupající dávky alergenu, na který je pacient přecitlivělý.  Cílem je snížit patologickou odpovídavost organismu na konkrétní alergen.

Celková léčba: antihistaminika, antileukotrieny, systémové kortikoidy

Lokální léčba: topická antihistaminika, topické kortikosteroidy

Autor: Kateřina Loyková