Zlomeniny kostí - 1. část
Kosti jsou jedním z nejdůležitějších stavebních prvků v těle. Naši kostru tvoří více než 200 kostí. Přesto, že jsou tvořeny velmi pevnou tkání, téměř každá z nich se může nějakým způsobem poškodit, nebo zlomit.
Funkce kostí
Kosti mají v lidském těle mnoho podstatných funkcí. Jsou pro něj oporou a výztuží. Dále tvoří ochranu pro vnitřní orgány v našem těle – lebka pro mozek, hrudní koš pro srdce a plíce, pánev pro břišní orgány. Kosti hlavy se podílejí na tvorbě a znělosti hlasu a kůstky v uchu zase na tom, abychom správně slyšeli. V neposlední řadě jsou také velmi důležité pro krvetvorbu a jako zásobárna vápníku.
Stavba kostí
Kosti dělíme na dlouhé (např. stehenní, loketní), krátké (např. zápěstní, zánártní), ploché (např. pánevní, lopatka), duté (horní čelist) a nepravidelné (všechny, které nelze zařadit do ostatních skupin). Na povrchu všech kostí je okostice (periost), na kterou se upínají svaly a která zajišťuje krevní zásobení kosti. Bolest při zlomenině cítíme kvůli této blance, protože je protkána nervovými zakončeními.
Kosti jsou tvořeny pojivovou tkání, skládající se z velké části z mezibuněčné hmoty, která v průběhu života mineralizuje. Minerální složka může tvořit až 65% hmotnosti kosti. Uvnitř kostí se nachází kostní dřeň, v mládí převážně červená (zajišťující krvetvorbu). Ta však přetrvává po celý život pouze v plochých kostech - hrudní a stehenní kosti, žebrech, lebečních kostech a v pánvi. V ostatních kostech se mění na žlutou nebo šedou dřeň.
Klasifikace zlomenin
Zlomeninou nazýváme takový stav, kdy dojde k porušení celistvosti kosti. Známe mnoho typů, záleží na tom, která kost a jakým způsobem je porušena.
Dělení podle typu kosti, která je postižena
- zlomeniny dlouhých kostí
- zlomeniny krátkých kostí
- zlomeniny plochých kostí
Podle toho, zda je protržena také kůže
- zlomeniny otevřené – s poraněním kůže
- zlomeniny zavřené - kůže zůstává nedotčena
Podle místa, kde vzniknou
přímá zlomenina – vzniká v místě nárazu
nepřímá zlomenina – vzniká mimo místo nárazu (například při podvrtnutí nohy se zkroucením končetiny přenese rotace až na kost, nebo při nárazu na nataženou horní končetinu se zlomí klíční kost)
Podle linie lomu kostí a rozmístění úlomků
- příčná zlomenina
- šikmá zlomenina
- spirálová zlomenina
- tříštivá zlomenina
- bez posunu úlomků
- s dislokací (posunem) úlomků – dojde k posunu jednotlivých částí zlomené kosti do nepříznivého postavení
Příčiny zlomenin
Velká většina zlomenin vzniká při všelijakých úrazech. Výjimku tvoří tzv. patologické zlomeniny, které mohou být způsobeny pouhým prudším pohybem. Jsou specifické tím, že vznikají na kosti, která byla nějakým způsobem porušena již dříve, například osteoporózou, nádorem, osteomalacií (nedostatek vitaminu D), křivicí (nedostatek vitaminu D u dětí) apod.
Také únavová zlomenina může vzniknout bez zjevné příčiny, v místě poškození kostí jejich dlouhodobým jednostranným přetěžováním (např. u sportovců).
Autor: Zuzana Šimíková