Krev – složení, funkce a krevní skupiny

Dospělý člověk má v průměru 4 – 6 litrů krve, tj. 60 ml krve na 1 kg hmotnosti. Obsah krve v lidském těle tvoří asi 8 % celkové hmotnosti, stejné je to i u jiných savců a ptáků.

Složení krve

Krev je složena z červených a bílých krvinek, krevních destiček a krevní plazmy. Červené krvinky (erytrocyty) obsahují hemoglobin – krevní barvivo, a distribuují kyslík. Krev je tvořena červenými krvinkami z 96 %.

Bílé krvinky (leukocyty) jsou součástí imunitního systému organismu. V krvi jsou obsaženy podílem 3 %.

Krevní destičky (trombocyty) zapříčiňují srážlivost krve, obsah krevních destiček je 1 %.

Krevní plazma obsahuje 90 % vody, je tedy jakýmsi vodním roztokem dodávající krvi kapalné skupenství.

Kostní dřeň a krvetvorba

Kostní dřeň je měkká tkáň vyplňující vnitřky kostí, lidově se jí říká morek. Vytváří nové krvinky a krevní destičky, probíhá zde proces zvaný krvetvorba. Životnost červených krvinek je okolo 120 dní, proteinové složky červených krvinek určující typy krve jsou většinou produkovány v játrech.

S přibývajícím věkem se kostní dřeň dělí na červenou, později žlutou a v pozdním stáří ještě na šedou kostní dřeň, která vzniká z dřívější žluté dřeně ztrátou tuku.

Krev a její funkce

Hlavní, životně důležitou funkcí krve je transport kyslíku a tím okysličování tkání a orgánů, které dále zásobuje potřebným množstvím živin – bílkoviny, cukry, tuky, minerály a vitamíny. Dalšími funkcemi jsou např. odvod odpadních produktů, podpora imunity a přenos hormonů ke stimulaci různých orgánů v těle.

Krev se pohybuje v cévách a její oběh zajišťuje srdce – svalová pumpa. V plicích se okysličuje a dále cirkuluje pomocí tepen, rozptyluje v sobě nesoucí kyslík a žilami proudí zpět do srdce.

Léky, chemikálie a další odpadní látky odvádí do jater k eliminaci (vylučovacímu procesu, který oddělí nepotřebné či škodlivé látky od těch tělu prospěšných) a do ledvin, k vyloučení močí.

Krevní skupiny a Rh faktor

Krevní skupina či krevní typ se určuje podle vlastností červených krvinek, tj. antigenů tvořených bílkovinami nebo polysacharidy. Krevní skupina je dědičná, podíl na jejím typu mají oba rodiče.

Nejčastěji se vyskytuje krevní typ 0 nebo krevní typ A, typ B je méně častý, nejvzácnější je typ AB. Vyšší a nižší výskyt některých krevních skupin je odlišný v různých oblastech světa a u různých ras lidí.

Vedle krevních skupin se rozlišuje také Rh faktor, který je buď pozitivní - Rh+ nebo negativní - Rh-. Většina lidí má Rh faktor pozitivní.

Pokud má žena Rh faktor negativní, může nastat problém, otěhotní-li s Rh pozitivním mužem. Při prvním těhotenství většinou nebezpečí nehrozí, protože během porodu se pozitivní krvinky dítěte dostanou do negativních krvinek matky, která si na ně vytvoří protilátky. Ale při dalších těhotenstvích (a to i v případě, kdy to první bylo přerušeno) už organismus tento proces nezvládá a je nutné provést krevní transfúzi, jinak by mohl být novorozenec ohrožen na životě.

Krevní skupiny a nemoci

Bylo prokázáno, že každá krevní skupina přináší svým nositelům větší sklony k určitým nemocem. Nebezpečí vzniku těchto konkrétních nemocí je však jen nepatrně vyšší než u ostatních krevních skupin.

• Skupina 0: vředová choroba žaludku a dvanáctníku, sklon k alergiím, zánětlivá onemocnění, problémy se štítnou žlázou
• Skupina A: karcinom tlustého střeva, dělohy a vaječníků, ischemická choroba srdeční, cukrovka, nemoci jater
• Skupina B: astma, cukrovka, roztroušená skleróza, chronická únava, potíže s imunitním systémem
• Skupina AB: nádory slinných žláz, leukemie, cukrovka, onemocnění srdce, anémie

Autor: Veronika Tůmová