Kyselina listová
Kyselina listová je jeden z vitamínů řady B, přesněji vitamín B9. Její název vyplývá z místa, kde byla objevena - v listech špenátu. Dostatečný příjem kyseliny listové je velmi důležitý především v těhotenství, ale i v průběhu celého života. Podílí se totiž na vývoji plodu v děloze (při buněčném dělení), metabolických procesech, krvetvorbě a tvorbě RNA a DNA.
Potraviny, které obsahují kyselinu listovou
Kyselina listová se samozřejmě nevyskytuje jen ve špenátu, ale v mnoha dalších potravinách. Její množství v nich je však značně nestálé, protože ohromné procento kyseliny listové mizí z potravin kvůli nevhodnému či dlouhému skladování a ještě větší množství (někdy až 90 %) při tepelné úpravě. Přesto si zde uvedeme některé příklady potravin obsahující kyselinu listovou ve velkém množství. Jedná se především o:
- zelený salát
- chřest
- brokolice
- celozrnné potraviny, obilné klíčky
- pomeranče
- játra
- vlašské ořechy
- kvasnice
- mléko a mléčné výrobky
- fazole a jiné luštěniny
Veškeré potraviny je nejvhodnější konzumovat čerstvé (samozřejmě kromě jater).
Zvýšená potřeba kyseliny listové
Jelikož náš organismus není schopen kyselinu listovou dlouho uchovávat, je potřeba ji denně doplňovat. Vzhledem k jejímu nestabilnímu výskytu v potravě je při zvýšené potřebě nejlepší variantou konzumace vhodných vitamínových doplňků. Také proto, že kyselina listová v této formě se do těla vstřebává mnohem lépe než v přírodní podobě. Je také důležité doplňovat ji společně s vitamínem B12, který s ní při mnoha procesech kooperuje.
Speciálně ženy, které chtějí otěhotnět, nebo již těhotné jsou, by si měly hlídat denní dávku kyseliny listové (ta se u dospělého člověka pohybuje okolo 200 mikrogramů, u těhotných žen dvakrát více). Nedostatek tohoto vitamínu totiž může mít pro plod a celý průběh těhotenství fatální důsledky.
Jak již bylo řečeno, kyselina listová se podílí na tvorbě DNA a RNA a na buněčném dělení. Její dostatečné množství tak může zabránit vzniku vrozených vad u plodu, rozštěpům patra, čelisti a páteře a špatnému vývoji nervové soustavy.
Kyselina listová je také vhodná pro starší lidi trpící depresemi, či arteriosklerózou, neboť jedním z jejích účinků je odbourávání aminokyseliny homocysteinu (podílející se na vzniku těchto onemocnění) na potřebný cystein při metabolických procesech.
Nežádoucí účinky
Vzhledem k tomu, že se jedná o vitamín rozpustný ve vodě a vylučovaný močí, je jednorázové předávkování téměř nemožné.
Denní spotřeba by však neměla překračovat 400 mikrogramů, při zvýšené potřebě 1000 mikrogramů, protože větší dávky mohou způsobovat křeče u epileptiků.
V poslední době se také spekuluje o možnosti zvýšeného rizika rakoviny střev či prostaty v souvislosti s nadměrnou konzumací kyseliny listové v potravinových doplňcích.
Autor: Zuzana Šimíková
