Strašák jménem zápal plic
V roce 1928 objevil anglický mikrobiolog Alexandr Fleming penicilin jako nejúčinnější zbraň zabíjející bakterie v těle. Do té doby znamenal zápal plic velmi obávanou nemoc. Dnes nás již tato diagnóza tolik nestraší, víme však, jak a proč zápal plic vzniká a jak se projevuje?
Příčiny vzniku zápalu plic
Sir Fleming za svůj objev obdržel Nobelovu cenu rozhodně zaslouženě. Faktem ovšem je, že zápal plic, neboli pneumonie, nemusí mít pouze bakteriální původ. Toto zánětlivé onemocnění plic má mnohem více původců, kteří se do dýchacích cest dostávají vdechnutím, jedná se tedy o kapénkovou infekci. Patří mezi ně:
- bakterie
- viry
- paraziti
- plísně
Zápal plic může dále vzniknout při nahromadění hlenu za překážkou v dýchacích cestách (nádor apod.), při vdechnutí cizího tělesa (často zvratků v bezvědomí). Vzácně může být pneumonie způsobena vdechováním dráždivých chemických látek, či ozařováním.
Zánět je vlastně obrannou reakcí organismu na přítomnost patogenů. Do plicních sklípků, či jejich okolí, pronikají buňky, které zajišťují imunitu organismu. Krevní plazma plicní sklípky zaplní a ty nejsou schopny zastat svou funkci, kterou je výměna plynů mezi organismem a atmosférou.
Koho pneumonie nejvíc ohrožuje
Zápalem plic jsou ohroženi obzvláště staří lidé, kteří jsou dlouhodobě upoutáni na lůžko, či pacienti po operacích. Taky lidé s poruchou dýchacích reflexů, kteří nevykašlávají hlen a ten se jim hromadí v dýchacích cestách, dále kuřáci a lidé s oslabeným imunitním systémem (zvláště HIV pozitivní).
V neposlední řadě je toto onemocnění velmi nebezpečné u novorozenců, kteří se mohu nakazit už před porodem v těle matky, při porodu, či během pobytu na novorozeneckém oddělení.
Příznaky zápalu plic
Příznaky zápalu plic se liší v závislosti na původci této nemoci.
Bakteriální zápal plic mívá obvykle horší průběh a provází ho:
- vysoká horečka
- třesavka
- bolest na hrudi (zvláště při kašli)
- kašel (zprvu suchý, později hlenovitý, či s příměsí krve)
Zápal plic virového původu má průběh lehčí. Jeho příznaky jsou:
- nižší teploty
- suchý kašel
- projevy virové infekce (únava, bolesti hlavy a kloubů)
Zvláštním druhem zápalu plic je tuberkulóza. Projevy tuberkulózy:
- pocení
- únava
- hubnutí
- mírně zvýšená teplota
- později vykašlávání hlenu, často s příměsí krve
U starších lidí může být jedním z hlavních příznaků netypická zmatenost, nebo poruchy rovnováhy. U dětí se může projevovat ospalost a nechutenství bez dalších výrazných příznaků.
Léčba a prevence pneumonie
Při jakémkoliv podezření na pneumonii je nutné navštívit lékaře, který provede potřebná vyšetření, přičemž rozhodující pro stanovení diagnózy bývá rentgenový snímek plic.
Při bakteriální infekci je většina nemocných léčena doma antibiotiky. Při virové infekci je důležitý klid na lůžku. Podávají se léky rozpouštějící hlen, někdy také antibiotika jako prevence proti možné druhotné bakteriální infekci. Antivirotika se používají pouze u oslabených jedinců. U neinfekčních pneumonií jsou podávány kortikoidy. Celkově se doporučuje hodně pít, popřípadě dávat teplé zábaly na hrudník.
V případě těžkého průběhu onemocnění, u jedinců s oslabenou imunitou či u starých lidí je nutná hospitalizace.
Při správné léčbě se příznaky onemocnění zlepší za pár dní, celková doba léčby však trvá až 1 měsíc.
U starších osob se doporučuje očkování proti chřipce, u dětí od 2 měsíců očkování proti pneumokokům, v zimě se teple oblékat a nepodceňovat i drobná onemocnění dýchacích cest.
Autor: Zuzana Šimíková