Žilní trombóza a embolie
V článku Žilní trombóza jste se dozvěděli, jak tuto nemoc rozpoznat a jaké jsou její příčiny. V tomto pokračování si přečtete, jak trombóze předcházet a jak ji léčit, a také stejně důležité informace o plicní embolii.
Embolie
Jednou z nejnebezpečnějších komplikací žilní trombózy je embolie. Je to stav, kdy se v ucpané cévě odtrhne kousek sraženiny (trombu) a tento vmetek, jak je odborně nazýván, doputuje žilním řečištěm až do některé z plicních cév, kterou následně částečně nebo úplně ucpe.
Plicní embolie se může rozvíjet pozvolna, nebo může mít formu akutního záchvatu. Nejčastěji se projevuje bolestí na hrudi a dušností. V případě akutního záchvatu končí u velkého procenta postižených smrtí.
Prevence žilní trombózy
Je mnoho faktorů ovlivňujících vznik žilní trombózy. Pokud tedy chcete toto riziko minimalizovat, je důležité vědět, že:
- látky obsažené v cigaretovém kouři poškozují cévní stěnu a dělají ji náchylnější ke vzniku trombu
- proces srážení krve mohou nastartovat velké chirurgické výkony, úrazy, či různá krevní a nádorová onemocnění, dále také užívání hormonální antikoncepce
- zpomalení krevního toku, které je častou příčinou vzniku trombózy, může mít za následek pouhé dlouhé stání, sezení (během cestování), či ležení (například po operaci), nebo třeba fixace končetiny při zlomenině
- více ohroženi žilní trombózou jsou lidé, kteří trpí křečovými žilami, lidé obézní, starší 60 let, nebo těhotné ženy
Některé faktory ovlivnit nemůžeme, podstatnou část z nich ale ovlivnit dokážeme. Proto je důležité dodržovat zdravý životní styl, nekouřit a hlídat si váhu. Dále je nutné věnovat pozornost preventivním opatřením - v průběhu delšího cestování dělat přestávky na rozhýbání končetin a také po operacích praktikovat rehabilitační cvičení.
Léčba trombózy a embolie
V případě, že u sebe rozpoznáte některé z příznaků žilní trombózy, nebo hůře embolie, je nutné neprodleně navštívit lékaře. Ten po sepsání anamnézy pravděpodobně doporučí sonografické vyšetření žil a laboratorní odběr krve. V laboratoři se zjišťuje přítomnost tzv. D-dimerů. V případě pozitivního nálezu je možné, že pacient trpí žilní trombózou, důležitější však je, že negativní nález tuto možnost téměř 100% vylučuje.
Léčba hluboké žilní trombózy spočívá zpočátku v aplikaci protisrážlivé látky (heparinu) přímo do žíly. Tato látka zabraňuje vzniku dalších sraženin a také odloupnutí trombu a jeho vmetnutí do plicního řečiště. Dále se ordinuje klid na lůžku, aby se zabránilo embolii.
Po několika dnech se však přechází na perorální (ústní) podávání protisrážlivých léků (např. warfarinu) a doporučuje se rehabilitační léčba. Tato léčba pak může být několikaměsíční, nebo celoživotní. U vysokého procenta vyléčených pacientů se bohužel projevují celoživotní následky v podobě sníženého průtoku krve nebo změny barvy a citlivosti kůže v místě postižení. Po prodělané plicní embolii se často trvale snižuje výkonnost plic a zvyšuje zatížení srdce.
Prevence je tedy opravdu velmi důležitá.
Autor: Zuzana Šimíková
