Mezinárodní den tance
Mezinárodní den tance se po celém světě slaví od roku 1982 29. dubna jako připomínka narození velkého tanečního reformátora Jeana-Georgese Noverrea (1727). Tento den má být oslavou tance, má poukázat na univerzálnost této umělecké formy, která díky společnému jazyku dokáže překlenout politické, kulturní a etnické bariéry a spojit lidi.
V roce 1982 Taneční komitét ITI (International Theatre Institute - Mezinárodní divadelní ústav) poprvé vyhlásil 29. duben Mezinárodním dnem tance, a tak je od té doby každoročně slaven na celém světě v připomínku narození velkého tanečního reformátora Jeana-Georgese Noverrea (1727).
Každý rok je vyzvána známá taneční osobnost a její Poselství pak šířeno po celém světě. Záměrem Mezinárodního dne tance a Poselství je spojit dohromady v tento den všechen tanec, jeho různé podoby a projevy, oslavit tuto divadelní formu a radovat se z její universality, rušící veškeré politické, kulturní a etnické bariéry a spojit lidi dohromady v míru a přátelství společným jazykem – Tancem.
V roce 1995, v úsilí spojit všechny mezinárodní taneční organizace a oslavit Mezinárodní den tance společně, vstoupil Taneční komitét ITI/UNESCO ve spolupráci s Mezinárodní taneční radou (CIDD-UNESCO) a Mezinárodní taneční aliancí (WDA).
Tento rok šíří poselství Anne Teresa De Keersmaeker
Po studiu taneční školy MUDRA a Tisch School of the Arts v New Yorku vytvořila v r. 1980 svou první choreografii „Asch“. V r. 1982 premiérovala „Fase, four movements to the music of Robert Reich“, jeden z nejvlivnějších choreografických kusů doby. V r. 1983 založila Keersmaker skupinu ROSAS, když ve stejné době vytvořila dílo „Rosas danst Rosas“.
Poselství k mezinárodnímu dni tance
29. dubna 2011, Anne Teresa De Keersmaeker
- Myslím, že tanec oslavuje to, co činí člověka člověkem.
- Když tančíme, používáme, velmi přirozeným způsobem, mechaniku našeho těla a všechny naše smysly k vyjádření radosti, smutku, toho, na čem nám záleží.
- Lidé vždy tančili na oslavu zásadních okamžiků života a naše těla nesou vzpomínky na všechny možné lidské zkušenosti.
- Můžeme tančit sami, a můžeme tančit spolu.
- Můžeme sdílet to, co nás spojuje s ostatními, i co nás odlišuje od ostatních.
- Pro mě je tanec způsob myšlení.
- Prostřednictvím tance můžeme ztělesnit nejabstraktnější myšlenky, a tím odhalit, co nemůžeme vidět, co nemůžeme pojmenovat.
- Tanec je vztah mezi lidmi, spojnice mezi nebem a zemí.
- Neseme svět na svých bedrech.
- Myslím, že nakonec každý tanec je součástí většího celku; tanec nemá žádný začátek a nemá žádný konec.
Autor: Lucie Regenermelová
