Když se zkoušky nepovedou
V dnešním článku si povíme, jak nejlépe se zachovat, když se dítěti nepovedou maturity, závěrečné zkoušky či vysvědčení a musí v novém termínu – většinou to bývá po letních prázdninách – skládat opravné zkoušky.
Zkouška dospělosti, maturita, závěrečné učňovské zkoušky nebo i prosté vysvědčení ukončující snažení žáků nebo studentů v daném školním roce – to všechno jsou důležité životní kroky každého dospívajícího.
Jenže ne vždy se musí tyto kroky povést podle našich představ, a někdy se může stát, že se nepovedou vůbec. To je pak problém, protože okolí většinou nechápe a hned odsuzuje. Není ovšem všechno jenom bílé nebo černé, to si musíme uvědomit.
Budeš mít zkažené celé prázdniny!
Obligátní věta, kterou uslyšíme z mnoha stran. Ano, student se bude muset o prázdninách učit a připravovat se, ale to si on většinou dost dobře uvědomuje. Ale pozor – proč by měl mít zkažené celé prázdniny? Už jste někdy viděli někoho, kdo se učil ve dne v noci? To jistě ne.
Není přece potřeba si zošklivit učivo, školu i učitele. Důležitým prvním krokem je důsledně si připravit podklady k učení. Pokud tuto přípravu student dříve podcenil, je nutné začít právě tím.
Pak už stačí zavést do kalendáře přesný plán – co je který den třeba se naučit. Plán je nutný z toho důvodu, abychom měli dostatečnou časovou rezervu pro nenadálé případy, kdy se nemůžeme učit (nemoc, nečekané události), a taky aby nám zbylo dost času na opakování veškerého učiva.
Samozřejmě by v tomto "učebním plánu" neměl chybět odpočinek, relaxace, ani zábava. Dítě musí počítat s tím, že nebude mít tak bezstarostné prázdniny jako ostatní kamarádi a spolužáci, rozhodně bychom ho však neměli na celé dva měsíce zavřít doma a nikam ho nepouštět.
Jsi úplně blbá!
Touto větou často rodiče poctí své dítko, byť už třeba dospělé. Vyřknou ji v afektu, kdy potřebují vyventilovat svoje zklamání. V tu chvíli jim nedochází, že dítě je samo sebou dosti zklamané, nešťastné, může si připadat hloupé a zbytečné.
Rodiče by si měli uvědomit, že se pohybují po tenkém ledě. Je velice jednoduché zlobit se a odsuzovat, je však nezbytné, a také obtížnější, podat pomocnou ruku. Dítě v takové situaci potřebuje ze všeho nejvíce naši podporu, potřebuje vědět, že za ním stojíme, že ho máme stále stejně rádi. Důležitá je také praktická pomoc – tedy v učení.
Žádné výčitky tady nic nezmohou, ba naopak mohou jen ublížit. Každý má svoji hranici, do kdy situaci zvládá dobře a za kterou má pocit, že už nemůže dál. Někdy však těžko poznáme, kdy tahle hranice přichází.
Dítě může zažívat pocity méněcennosti, zklamání z vlastního selhání, a pokud v takové situaci nepocítí podporu nejbližších, může se dostat až "na dno". Je snad málo pokusů o sebevraždu z důvodu špatného vysvědčení či nezvládnutí závěrečných zkoušek? A k tomu číslu chceme přispět i my?
Pomůžu ti
Ano. Tak by měla vypadat podpora rodičů, přátel nebo spolužáků. Jejich povzbuzení a pomoc, která je samozřejmě na úkor jejich vlastního volného času, což ovšem nikdy správný rodič, kamarád nebo přítel nepřipomíná ani nevytýká, dokáže studentovi vrátit ztracené sebevědomí a dovést ho tak k velkému úspěchu. A to přece stojí za tu snahu i námahu, nemyslíte?
Autor: Jitka Suchánková
