Aby vysvědčení nebolelo

Bohužel si všichni rodiče dostatečně neuvědomují, že kdyby se o prospěch své ratolesti zajímali dříve, pravděpodobně by tušili tu pohromu, která se na ně natvrdo přiřítila posledního června. Co teď?

Pozdě bycha honit, jak se říká, takže aspoň pár rad pro "zachování života potomka i svého vlastního duševního zdraví". Doufám, že jste pochopili „literární nadsázku“, ale přesto čtěte varování.

Varování předem

Věty typu: „Opovaž se přijít domů se čtverkou na vysvědčení!“ nebo „S horším vysvědčením než v pololetí se mi neukazuj na oči!“ nikdy nevyslovujte ani v legraci. Mohou mít nedozírné následky, když se vysvědčení skutečně nepodaří a vaše děti budou dopředu vědět, že vás zklamaly.

Mnohdy jim strach nebo labilnější povaha skutečně nedovolí překročit práh domova a každý rok po vysvědčení se najde několik případů sebevražd školáků. Proto si velmi dobře rozmyslete výhrůžky podobného typu.

Jak se zachovat při špatném vysvědčení

• Zachovejte klid a počítejte v duchu do dvaceti, než něco řeknete nebo uděláte. Jestli je to stále málo, dejte si delší oddychový čas. Unáhlené reakce vás mohou později mrzet.
• Oceňte snahu za všechno, co se dítěti podařilo, nekritizujte pouze nedostatky (nebo nedej bože nedostatečné).
• Nesrovnávejte svoje dítě s jiným, úspěšnějším spolužákem. Raní ho to víc, než si myslíte. Dokažte mu, že právě ono je pro vás to nejlepší dítě na světě, i když jeho vysvědčení není zrovna žádná chlouba.
• Pokud skutečně cítíte, že je třeba dítě potrestat, nikdy se nesnižujte k fyzickým trestům ani k nesmyslným zákazům či k domácímu vězení. Dítě má v každém případě nárok na dětství i na prázdniny. Nekupujte mu dárky za vysvědčení, pokud si je nezaslouží, snižte mu kapesné, ale nekřičte u toho, nevyvolávejte v dítěti jen a pouze pocit viny.
• Doučování během prázdnin je řešení problému, nikoliv trest! I toto musí vaše dítě správně vnímat!
• Nehaňte své dítě před svými přáteli, před sousedy nebo ostatními lidmi.
• Hledejte řešení problému, snažte se dítěti pomoct, přimět ho k tomu, aby se chtělo zlepšit – bez násilí a bez nátlaku.

A nakonec si, milí rodičové, sáhněte sami do svého vlastního svědomí. Možná k tomu děsu na papíře ani nemuselo dojít, kdybyste byli důslednější v průběhu celého školního roku, co říkáte?

Autor: Jitka Suchánková