Co prožívá vaše dítě v předškolním věku a jak porozumět jeho emocím?
Dětské emoce nejsou o nic menší a o nic méně důležité než emoce dospělých. Stejně jako my často nerozumíme našim vlastním pocitům a úzkostem, je tomu tak i u dětí. My rodiče bychom však měli vynaložit určité úsilí k jejich pochopení, zvlášť v tak přelomovém věku, jako je ten předškolní.
Emoce dítěte v předškolním věku bývají v určitých situacích poměrně stabilnější. Zásadním posunem je fakt, že v předškolním věku už dítě dokáže jasně ukázat, co cítí a prožívá, stejně jako co má a nemá rádo.
Děti jsou od přírody pozitivní
Děti jsou obvykle vstřícné, uvolněné a bezprostřední, snadno se seznamují. Jsou častěji pozitivně naladěné, negativní projevy a nálada trvají většinou jen přechodně. Děti pociťují radost ze sdílených činností a her, poznávají pocit sounáležitosti. Rozumí tomu, co má v blízké budoucnosti přijít a umí se na to těšit. Protože už také zvládnou vyjádřit nespokojenost, je pro ně jednodušší se s ní vyrovnat. Mezi zcela typicky projevované emoce patří v tomto věku však kromě radosti také hněv, vztek, strach, úzkost, projev nepřátelství, závist, rozpaky, ale i sebehodnotící emoce jako stud, hrdost nebo pocit viny. Nezřídka se může začít projevovat také určitá forma egocentrismu.
Dítě a vývoj emoční inteligence
V předškolním věku se u dítěte vyvíjí cosi, co můžeme nazvat emoční inteligencí. Dochází k tomu zhruba ve čtvrtém až pátém roce života dítěte, které začíná ovládat své chování a způsob, jak se navenek projevuje. Působením rodinné a školní výchovy (sociálního tlaku) se dítěti daří více tlumit okamžitou emoční reakci ve vhodný čas. Je jasné, že schopnost usměrňovat a ovládat své emoce je pro budoucí život velmi důležitá. To se začne ukazovat už v rozvoji vztahů mezi dětmi, ke kterým zcela záhy dochází.
Vývoj stability emocí závisí na zázemí a rodině
To, jaké emoční ladění a rozpoložení u dítěte převažuje, je silně ovlivňováno temperamentem, ale i pocitem bezpečí a jistoty plynoucími ze zázemí v rodině. Z reakcí, požadavků a chování nejbližších členů rodiny se rodí citová rovnováha, která umožňuje dítěti v předškolním věku, aby mluvilo o svých pocitech, strastech a obavách se svými rodiči a sourozenci. Dítě také často mluví o pocitech jiných dětí ze školky, například o smutku po mamince, o nemoci jiného dítěte, nebo o tom, za co se paní učitelka na jiné dítě zlobila. Projev zájmu o tato témata je v komunikaci s dítětem důležitý a přínosný, má příznivý účinek na emocionální vývoj dětí.
Zdroj: Rodina.cz, Wikipedie.cz
Foto: Pixabay.com
Autor: Veronika Tůmová
