Alternativní školství u nás a netradiční metody vzdělávání
Alternativní škola znamená obecné označení pro všechny druhy škol, ať už soukromé, státní či veřejné, které mají jeden podstatný společný znak - odlišují se od standardních či běžných škol a toho, co můžeme považovat za tradiční vzdělávání.
Alternativní školy se snaží o přiblížení učiva zábavnější formou, odlišnosti mohou spočívat v metodách výuky, způsobu klasifikace, přístupu k žákům apod. I na těchto školách se však musí plnit rámcový vzdělávací program.
Jaké jsou časté znaky alternativního vzdělávání?
K nejčastějším znakům alternativního vzdělávání patří snaha podpořit přirozenou touhu dítěte poznávat a objevovat, dále pak navázání přátelského vztahu mezi učitelem a dítětem, schopnost učitele motivovat a podporovat kvality a talent dítěte, rozvíjet jeho kreativitu, respektovat vývojové zvláštnosti, brát chyby jako přirozenou součást učení, ne jako přestupek či dokonce důvod k trestu. Klade se zde důraz na spolupráci s rodinou dítěte, co nejaktivnější zapojení dítěte ve výuce, pěstování odpovědnosti za rozhodování, dále pak propojování předmětů k pochopení souvislosti a využitelnosti v praxi. Prostředí i pomůcky jsou též přizpůsobeny potřebám dítěte, během výuky se bere v potaz momentální zaujetí či únava dítěte, přistupuje se často pouze ke slovnímu hodnocení.
Pedagogické metody podle Marie Montessori a Rudolfa Steinera
Vzdělávací program Montessori nebo také Montessori pedagogika je alternativní výchovně vzdělávací program vytvořený dle zásad navržených lékařkou a pedagožkou italského původu Marie Montessori (1870–1952) na počátku 20. století. Montessori založila výuku a její princip na respektu k samotné osobnosti dítěte, která je prvořadá, a metoda výchovy a výuky se jí přizpůsobuje. Dítě by mělo být respektováno a považováno za samostatně se vyvíjející bytost. Na učitele nenahlíží jako na autoritu, ale jako na rovnocenného partnera, jehož hlavním úkolem je usilovat o vytvoření vhodného prostředí pro učení. Dále pak například Waldorfská škola (waldorfská pedagogika) je alternativní výchovně vzdělávací program, vycházející z pedagogických zásad rakouského filozofa Rudolfa Steinera (1861–1925). Waldorfská pedagogika se snaží rozvíjet intelekt, ale i praktické a manuální dovednosti, stejně jako přirozené umělecké vlohy žáků.
Některé další typy alternativních škol
Daltonská škola
Základními principy Daltonského plánu jsou volnost (ve smyslu učit se zacházet se svobodou, získat odpovědnost), samostatnost (to, k čemu se sám dopracuji, si budu lépe pamatovat), a spolupráce.
Lesní či přírodní škola
Vzdělávání v lesní školce probíhá za každého počasí a po celý rok v přírodě. Zázemím bývá jurta, tee-pee nebo maringotka, ale převážnou část dne děti pobývají venku. Cílem je utváření vztahu k přírodě a zdravý životní styl.
Jenská škola
Jenská škola je chápána jako společenství s rodinnou atmosférou, přirozené a podnětné prostředí pro svobodný rozvoj. Třídy vypadají jako dětské pokoje, hodnocení je slovní, třídy mohou být spojené a starší děti mají na starost děti mladší.
Škola Začít spolu
Děti začnou svůj den povídáním si o nových prožitcích a plánech do nového dne, pak začíná vyučování hlavních předmětů, tedy češtiny a matematiky, děti jsou co nejvíce zapojovány do výkladu formou hry, diskuze, plnění úkolů. Klade se důraz na multikulturní výchovu a význam poznávání různých etnik.
Zdroj: alternativniskoly.cz, wikipedia
Foto: Pixabay.com
Autor: Veronika Tůmová
