Nukleární medicína

Touto metodou se dá měřit např. vylučovací funkce ledvin, proudění krve do srdce, atd. Nukleární medicína není určena jen k zobrazování anatomických detailů, ale je velmi užitečná pro detailní zobrazování fyziologických funkcí.

Zobrazovací metody nukleární medicíny

Metody nukleární medicíny se používají k zobrazování funkcí srdce, plic, štítné žlázy, jater či žlučníku, ale i k zobrazování kostí – např. při nutnosti určení pokročilosti rakoviny. K těmto technickým metodám patří např.:

• Pozitronová Emisní Tomografie (PET) – tato metoda se obvykle kombinuje s použitím CT (počítačová tomografie) a nejčastěji se používá pro vyšetření onkologických (nádorových) onemocnění
• Scintigrafie – zobrazuje dvojrozměrný obraz sledované oblasti či orgánu
• Jednofotonová Emisní Tomografie (SPECT) – rozšiřuje možnosti běžné scintigrafie, stejně jako CT doplňuje a rozšiřuje možnosti vyšetření pomocí rentgenu

Radiofarmakum a princip vyšetření

Radiofarmakum je radioaktivní látka podaná pacientovi nitrožilně před vyšetřením zobrazovací metodou. Jedná se o látku, která je ve svém původním složení běžně přítomna v lidském těle, pouze určitý atom této sloučeniny se zamění za atom radioaktivní.

Radioaktivní atom při rozložení radiofarmaka v těle vyzařuje přebytečnou energii, tzv. gama záření, které je zachycováno speciálním detekčním zařízením – scintilační, nebo také gama kamerou.

Látky podané jako radiofarmaka přestávají být radioaktivní v rozmezí několika hodin, nanejvýš dní. Radioaktivní látka je vpravena do těla pacienta jen v malém množství a nepředstavuje žádné velké riziko. Nevyšetřují se pouze ženy v těhotenství, kojící ženy lze takto vyšetřit, kojení je však nutné na určitou dobu přerušit.

Gamakamera

Gamakamera nebo také scintilační či Angerova kamera, je zařízení zachycující detekci radioaktivního záření, které je následně zviditelněno a přeneseno na obrazovku osciloskopu (přístroje zobrazujícího signál napětí a jeho časový průběh.)

Radiace v těle způsobuje lepší viditelnost metabolicky aktivnějších tkání, jako je např. tkáň napadená rakovinou.

Jednotlivá vyšetření nejsou náročná ani bolestivá, výsledek vyšetření bývá obvykle znám do čtyř dnů. Během snímání je nutné ležet bez hnutí, snímací kamera je z důvodu dosažení nejlepší kvality obrazu v těsné blízkosti těla.

Autor: Veronika Tůmová