Psychomotorický vývoj dítěte
Vývoj dítěte a jeho schopnosti a dovednosti jsou velmi individuální. Dítě, které začalo samo chodit "až" ve čtrnácti měsících, může být na stejné fyzické i psychické úrovni jako to, které udělalo první samostatné kroky již v deseti měsících. Rodiče by se tedy rozhodně neměli znepokojovat, pokud dítě nedělá pokroky přesně podle tabulek. Na druhou stranu je samozřejmě dobré vnímat výraznější odchylky od běžného vývoje a v případě nejistoty se poradit s pediatrem.
Psychomotirický vývoj je postupný vývoj dítěte od jeho narození. Zahrnuje vývoj pohybu (hrubá a jemná motorika), smyslový vývoj, vývoj řeči, a vývoj citový a sociální.
Hrubá motorika
Hrubá motorika představuje pohyby celého těla, pohyby horních a dolních končetin a jejich koordinaci.
Hrubá motorika se vyvíjí a zlepšuje chůzí, během, skákáním, různými sportovními hrami, např. s míčem.
Jemná motorika
Jemná motorika zahrnuje především pohyblivost prstů. Zdokonaluje se a trénuje např. zapínáním zipů a knoflíků, stavěním kostek, nebo třeba čištěním zubů.
Smyslový vývoj
- Sluch - novorozenec reaguje na zvuky pohybem těla nebo pláčem, okolo třetího měsíce otáčí za zvukem hlavičku
- Zrak - hned po narození rozlišuje miminko světlo a tmu, ve dvou měsících rozeznává matčinu tvář, mezi 3. a 4. měsícem sleduje a rozeznává předměty ve svém okolí, kolem půl roku dokáže rozlišit barvy (pojmenuje je ovšem až ve třech letech)
- Chuť - od narození dítě rozlišuje slanou, sladkou, kyselou a hořkou chuť
- Čich - čich se vyvíjí postupně
- Hmat - novorozeně dobře vnímá dotyk na rtech, v ústech, na dlaních a chodidlech, vnímání bolesti a horka je vyvinuto minimálně, rozvíjí se později
Vývoj řeči
První slovíčka dítě vysloví kolem jednoho roku, ale již v několika měsících má snahu komunikovat "mluvením". Těmto prvním řečovým projevům říkáme žvatlání. Dítě se snaží napodobovat slyšená slova a je pro něj velmi důležitá reakce okolí.
Kolem roku už dítě vytváří skutečná slova, většinou jedno až dvouslabičná, kterými vlastně oslovuje své nejbližší - mama, tata, baba, pa pa atd.
Do dvou let se postupně slovní zásoba rozšiřuje, mezi druhým a třetím rokem dokáže dítě skloňovat, vytváří jednoduché věty, kterým již okolí dobře rozumí.
Po třetím roce se dítě pokouší samo vyjadřovat, přicházejí otázky typu Proč?, Co je to?
Někteří rodiče, ale i další lidé z okolí dítěte mají pocit, že se mu lépe přizpůsobí, když o sobě i o dítěti budou mluvit ve třetí osobě, nikoli v první, resp. ve druhé. Tento způsob projevu může oddálit dobu, kdy o sobě dítě začne mluvit v první osobě, uvědomí si, kdo je já.
Mezi čtvrtým a pátým rokem dítě umí vyprávět krátké pohádky, říkat básničky, vyprávět, co zažilo.
Citový vývoj
Ve druhém až třetím měsíci se dítě dokáže vědomě usmát, zároveň si uvědomuje, že úsměvem a také pláčem vyvolává určité reakce okolí, začíná si tak uvědomovat svou vlastní osobu.
Ve čtvrtém až pátém měsíci rozlišuje více lidí ve svém okolí, jinak reaguje na své blízké, jinak na cizí.
Mezi šestým a sedmým měsícem si miminko prohlubuje citové vztahy ke svým nejbližším.
V osmém měsíci často přichází velká úzkost při odloučení od mámy a strach z cizích lidí. Rodiče by měli být dítěti trpělivým průvodcem při seznamnování se s čímkoliv neznámým, aby nezažívalo zbytečné obavy.
Po desátém měsíci si již dítě plně uvědomuje svoji osobnost a dokáže vnímat a chápat reakci rodičů na své chování. Pokud se tedy rodiče chovají ve stejných situacích stejně, dítě už dokáže rozlišit, čím jim udělá radost, a naopak, čím je může zklamat.
Příčiny opožděného psychomotorického vývoje
- Dětská mozková obrna
- Infekce plodu během těhotenství (toxoplazmóza nebo zarděnky)
- Drogy a alkohol v těhotenství
- Těhotenská gestóza (vysoký tlak, bílkovina v moči)
- Úraz hlavy
- Nádor na mozku
- Svalová onemocnění
Jak poznat chybný vývoj dítěte
Jak už jsme uvedli výše, rodiče by se neměli znepokojovat, pokud se jejich dítě nevyvíjí stejně jako jiné děti v okolí. Pokud si později sedá, později chodí, nebo třeba vůbec nemluví, nemusí to hned znamenat závažnou poruchu ve vývoji.
Většina dětí tyto rozdíly během pár týdnů nebo měsíců dožene. Rozhodně se nedoporučuje posazovat dítě, pokud ještě samo nesedí, vodit ho za ruce, nebo ho nechat chodit v chodítku, pokud se ještě samo nepostavilo, mohlo by se tím dítěti spíše ublížit.
Jsou však určité projevy, které mohou signalizovat mentální nebo motorickou retardaci, a je dobré je včas odhalit. Pokud tyto problémy nezjistí pediatr sám při pravidelných prohlídkách, měli bychom ho informovat v případě těchto projevů:
- dítě nereaguje na zvuky
- dítě si nevšímá hraček a dalších věcí ve svém okolí
- dítě i po 4. měsíci velmi často pláče déle než 3 hodiny denně, nebo naopak nepláče téměř vůbec
- nedokáže pohybovat oběma rukama nebo nohama
- nesedí ani po 10. měsíci
- kolem roku se nepostaví ani s oporou
Autor: Dominika Škamlová
