Poruchy učení - rizikové faktory a účinná prevence

Tyto poruchy učení nevznikají v důsledku vývojových poruch nebo jakýmkoli zdravotním postižením. Jejich přesný původ nelze určit s jistotou. Předpokládá se vliv dědičných sklonů, ale i částečná dysfunkce mozku v důsledku mírného poškození, nebo nepříznivé vlivy prostředí, v jakém pacient žije, např. nevyrovnané vztahy v rodině, negativní vztah rodičů ke škole či k učitelům.

Druhy specifických poruch učení

Mezi známé poruchy učení patří:

• dysortografie - projevuje se ztíženou schopností dítěte osvojit si pravopis daného jazyka
• dysmúzie - porucha učení projevující se v oblasti hudební výuky
• dyspinxie - porucha učení v oblasti výuky kresby
• dyspraxie - znamená nedostatečnou obratnost, extrémní nešikovnost
• dyslexie - porucha schopnosti naučit se číst a porozumět obsahu textu
• dysgrafie - znamená obtíže s písemnou formou projevu
• dyskalkulie - porucha schopnosti počítání a práce s matematickými symboly

Dyslexie a dysgrafie

Mezi nejčastější specifické poruchy učení patří právě dyslexie a dysgrafie. Při dyslexii má dítě potíže naučit se číst v rámci běžných vyučovacích metod, má problém porozumět obsahu delšího psaného textu navzdory znalosti písmen a nesnížené inteligence. Kdysi se dyslexie přisuzovala poruchám vidění. Dysgrafie znamená potíže s psanou formou projevu. Dysgrafik píše kostrbatě, neobratně, nečitelně a s velkou námahou. Může pocítit potíže se zapamatováním si tvaru písmen.

Nevšímavost vede ke zhoršení obtíží

Podle odborníků přibývá dětí diagnostikovaných s některou formou specifické poruchy učení, obvyklá a stále častější je i kombinace poruch s psaním i čtením. Všímavý rodič však prý pozná včas, že s dítětem po této stránce není něco v pořádku. Děti se specifickou poruchou učení potřebují zvláštní přístup a je třeba se jim věnovat nejen v rámci školní výuky, ale i v rodině. Současný životní styl však podle odborníků nepřispívá ke zlepšení spolupráce školy a rodiny v těchto případech a bohužel ani k tomu, aby se rodiče více zapojili a pracovali se svým dítětem na zlepšení jeho schopností doma. Prevence je však přitom zcela zásadní a velmi důležitá. K rizikovým faktorům vzniku poruchy učení patří především dědičnost a dále opožděný vývoj řeči. Dítě by mělo být podporováno a vedeno k aktivitám, které rozvíjí mluvení, dále pak k manuální činnosti a k dostatku pohybu.

Co škodí a prohlubuje potíže s učením a co může naopak pomoci?

Výchova formou počítače a televize zvyšuje rizika rozvinutí těchto poruch. Dětem chybí dostatečná komunikace, pozornost, snaha zapojit se například do domácích prací. Je nutné dětem číst, naučit je poslouchat a věnovat pozornost tomu, co se jim vypráví. Je vhodné si s nimi malovat, vystřihovat, modelovat, hrát pexeso, zkrátka procvičovat paměť a zručnost (Jaké hračky jsou vhodné pro děti?). K dítěti je nutné přistupovat s pochopením, s trpělivostí a především s vědomím, že dané potíže nemají souvislost s inteligencí. K slavným osobnostem, které trpěli poruchami učení v oblastech čtení a psaní patřili i Albert Einstein, Leonardo da Vinci, Jules Verne, W.A. Mozart, John Lennon, J.F.Kennedy nebo H.CH. Andersen.

Zdroj: novinky.cz, wikipedie.cz

Foto: Pixabay.com

Autor: Veronika Tůmová