Kontaktní rodičovství - výchova dětí s respektem a porozuměním

Prvky kontaktního rodičovství

Je přirozené, že dítě chce a potřebuje cítit blízkost rodičů. Má potřebu častého fyzického kontaktu. Potřebuje vědět, že se na rodiče může kdykoliv spolehnout, je s nimi v bezpečí a jsou tu pro něj. Mezi rodičem a dítětem je pevná vazba, kterou nelze jen tak obejít. A právě silné pouto je pro kontaktní rodičovství stěžejní. Rodiče praktikující kontaktní rodičovství často své děti nosí, chovají, spí spolu a kojí na požádání.

Společné spaní

Tyto činnosti navíc zahrnují i další výhody. Společné spaní v posteli je pro kojené děti prevencí syndromu náhlého úmrtí, jelikož se dětský dech sladí s dechem rodiče. Uspávání a noční kojení se stává snažším. Rodiče si neubírají hodiny spánku, uspáváním dítěte a přenášením jej do postýlky.

Bonding

S kontaktním rodičovstvím můžeme začít už samotnou přípravou na příchod dítěte a co nejpřirozenějším porodem s následným bondingem. Bonding - kontakt dítěte kůži na kůži ihned po narození by měl trvat nejméně 2 hodiny. V lepším případě 12 hodin či jej od matky neoddělovat vůbec. Dítě lze vyšetřit na těle matky bez zbytečné separace.

Během této doby dochází k samopřisátí, kdy se dítě samo doplazí k prsu a začne sát. Tento prvotní kontakt vytváří velmi silné pouto mezi rodičem a dítětem na celý život. Neumožní-li matce bonding její fyzický stav, může ji zastoupit otec.

Nošení v šátku, nosítku

Malé dítě je velmi kontaktní. Naplnění této jeho potřeby a přitom zvládání i běžných denních činností usnadní nošení v šátku či nosítku. Jaké jsou další výhody? Umožňuje diskrétní kojení. Dostanete se na místa, která by byla s kočárkem obtížná (úřady, náročnější terén na výletech). O nošených dětech se říká, že méně pláčou a jsou klidnější. Šátek či nosítko mohou dítěti ulevit od bolavého bříška nebo jej snadněji uspat. Věřte, že chováním dítě nerozmazlíte, ani mu nijak neublížíte. Důležitý je správný úvaz dítěte nebo výběr ergonomického nosítka, ve kterém je dítě pěkně usazené.

Šátkování - módní trend, nebo užitečný pomocník?

Nenechávat vyplakat

Jistě znáte rozšířené tvrzení o tom, že pláčem si dítě posiluje plíce. Tuto větu vyslovil americký pediatr Brazelton. Ovšem týkala se pouze prvního pláče po porodu, aby se nastartoval dýchací systém. Jinak zastával názor, aby dětský pláč nikdy nezůstával nevyslyšen. Podle anglického psychoanalytika Johna Bowlbyho ignorování dětského pláče může způsobit narušení vazby mezi rodičem a dítětem.

Praktikování metody vyplakání za účelem naučit dítě samo usínat, to je další nešťastnou fámou. Z výzkumů vyplývá, že ještě několik dní poté, co bylo dítě ponecháno vyplakat, má abnormálně vysokou hladinu stresového hormonu. Vyplakáním docílíme pouze rezignace dítěte a ztráty důvěry ve své blízké. Dítě přestane plakat proto, aby si šetřilo energii na vlastní přežití a ne proto, že pochopilo přání rodiče stanovit mu režim, mít čas pro sebe a mít své pohodlí.

Bezplenková komunikační metoda

Bezplenková komunikační metoda vyžaduje zpočátku poměrně velké vynaložení energie a trpělivosti. Chvíli trvá, než se rodič naučí číst signály dítěte. Začínat lze do 4 měsíců věku dítěte, nejpozději do jeho 6. měsíce. Přestože jde o metodu, kdy dítě zpravidla vylučuje do připravené nádoby, mívá dítě pro případ nehody plenu. Tato metoda je nejvíce využívána právě v zeních třetího světa. P

Přínosy bezplenkové komunikační metody

• prohloubení vztahu mezi dítětem a rodičem
• šetření přírody a peněženky za pleny
• dítě méně trpí na bolavé bříško a opruzeniny
• dítě je klidnější a méně uplakané
• snadnější učení dítěte na nočník

Všechny prvky kontaktního rodičovství ale nemusí každému vyhovovat. Lze si z nich vzít jen něco a praktikovat jej v rámci svých možností. Základem je řídit se svou intuicí a neposlouchat mnohdy nevyžádané rady.

Zdroj: Matějček Z., Co děti nejvíc potřebují, 1994, www.branakdetem.cz, www.prosimspinkej.cz

Foto: Pixabay.com

Autor: Hanka Bednářová