Dudlík – máme se ho obávat?
Nezdá se to, ale gumová šidítka jsou řadu let jablkem sváru mezi pediatry, psychology, ale i rodiči. Najdeme mezi nimi fanatické odpůrce dudlíků, ale i jejich zarputilé zastánce. V dnešním článku se proto budeme věnovat dudlíkům, lidově řečeno šidítkům.
Základním pravidlem, kterým bychom se měli určitě řídit, je potřeba dítěte a také náš zdravý rozum. Všechny děti vyžadují určitý způsob utišení. Některé více, jiné méně.
Pokud dítě pláče, říká nám, že mu něco chybí nebo že se mu něco nelíbí. Pokud jsme vyčerpali veškeré možnosti, jak dítě uklidnit - nakrmili jsme ho, přebalili, ujistili se, že netrpí větry, není mu zima nebo naopak horko a není nemocné, můžeme mu dudlík s klidným svědomím nabídnout. Možná je to právě to, po čem touží. Určitě bychom se ale měli vyvarovat toho dávat dítěti dudlík automaticky, kdykoliv zabrečí.
Výhody dudlíku
Výhodou dudlíku je, že dokáže malé dítě rychle uklidnit a uspat. Pokud jej při usínání něco vyruší, může se zase samo ududat, aniž by potřebovalo konejšení ze strany rodičů.
Děti s dudlíkem v puse si také s velkou pravděpodobností nezačnou cucat palec u ruky, což je zlozvyk, který má mnohem tužší kořínek než dudání dudlíku. Palec totiž dítěti sebrat nemůžeme.
Hlavní výhodou dudlíku je zároveň také jeho nevýhoda. Když dítěti při usínání vypadne z úst, bude se hlasitě dožadovat jeho podání.
Nevýhody dudlíku
Malé dítě si může na dudlík vypěstovat návyk, a proto se nebude schopno bez něho samo uklidnit a usnout. Proto je velmi důležité dítěti dudlík včas odebrat. S tím je vhodné začít už ve věku šesti měsíců.
Dudlík by měl být jen krátkodobým řešením, ideální je, když dítě své první narozeniny oslaví už bez něj. Ve většině případů to však nejde tak jednoduše a hladce a je zapotřebí velké trpělivosti.
Každé dítě je jiné, některé se dudlíku zbaví rychle, jiné bude potřebovat delší čas. Je ale fakt, že nakonec ho odloží všechny děti, proto není dobré na dítě nějak výrazně tlačit.
Cucání prstů
Cucání prstů se objevuje u dětí, které příliš rychle odložily dudlík, ať již samy od sebe, nebo jim ho moc brzy vzali rodiče. Cucání prstů se však může objevit i později, v době, kdy už je dudlík dávno zapomenutý. Vznik tohoto zlozvyku je velmi individuální. Ne každé dítě, kterému předčasně vzali dudlík, si začne cucat prsty a naopak.
Cucání prstů může přetrvávat do předškolního věku, někdy se ho dítě nezbaví ani nástupem do školy. Problémů, které cucání prstů způsobuje, je celá řada. Kromě estetického hlediska, jde především o hygienu. Hrozí zavlečení infekce z nemytých rukou a také vyrážka na pokožce, protože sliny vysoušejí kůži.
Při dlouhodobém cucání palce také hrozí, že si dítě může pokřivit rostoucí zuby, v budoucnu se tak nevyhne nošení rovnátek. Při velké intenzitě cucání může dojít i k deformaci palce.
Dudlík ano či ne? Jaký máte názor na tuto pomůcku pro děti a hlavně jaké zkušenosti máte s dudlíkem co se týče odnaučování?
Autor: Milena Mocková