Co jsou NoKidding kluby
Patříte mezi ty, pro něž je rodina nejdůležitější součástí života? Neumíte si život bez svých potomků představit? Stejně jako pro vás je toto důležité a stýkáte se s lidmi, kteří mají podobné priority, na druhé straně se sdružují lidé se zcela opačným názorem či životním postojem.
Filozofie NoKidding
I k nám se již dostávají tzv. NoKidding kluby, v nichž se setkávají dobrovolně bezdětní lidé. První takovýto klub byl založen v roce 1984 Kanaďanem Jerrym Steinbergem ve Vancouveru. Dnes se obdobné kluby zakládají i v ostatních částech světa.
Jedná se o dobrovolné a neziskové uskupení lidí, kteří nemají děti. Členy se stávají jednotlivci i páry, nezáleží na pohlaví, věku či barvě pleti. Jedinou podmínkou je bezdětnost. Není zde spojitost s vírou, náboženstvím či politikou. Kluby pak organizují společné akce, kde se mohou členové sejít a v klidu si popovídat či si užít společně strávený čas.
Dítě samozřejmě znamená plno nemalých výdajů. U stoupenců NoKidding však nejde jen o tento pohled. Lidé, kteří se připojují k těmto klubům, si chtějí zejména užívat svoji nezávislost a svobodu.
Členové klubů neplánují mít děti a mnohdy nešetří urážlivými výroky proti lidem, kteří milují svou úlohu rodiče. Dle svých slov se však mnohdy jakožto bezdětní cítí diskriminováni. Členové se tedy v podstatě mohou i cítit jakožto opovrhovaná menšina a jde jim o to dosáhnout většího respektu ve společnosti. Odmítají též běžně rozšířenou představu o spojitosti dobrovolné bezdětnosti s kariérismem či sobectvím.
Urážlivé výroky některých členů NoKidding klubu
Pokud se podíváte na internetové stránky hovořící o tématice NoKidding, můžete zde nalézt velmi rozumně sepsané informace o postojích členů, argumentace pro, termíny a informace o akcích klubů, avšak též velmi nevhodně formulované příspěvky v diskuzích a mnoho urážlivých výroků o rodičích či o chování dětí. Jsou zde patrné i velmi radikální postoje odsuzující matky.
Z webu http://nokidding.webovastranka.cz/ jsem vybrala jen některé:
„Naprosto mně fascinuje, jak si současná pedocentrická společnost namlouvá, že děti jsou jakýsi jiný druh inteligence. Názor dětí, coby této jinačí inteligence je dle nich potřeba brát v potaz stějně jako názor dospělých. Možná je potřeba ty poblázněné pedomagorata probrat do skutečnosti, že děti jsou nedospělí jedinci, kteří se velice často chovají na úrovni hůř vycvičeného psa, jsou ovládány svými pudy, bez schopnosti plánování, sebeovládání nebo empatie.“
„Těch nechutných zážitků s maminami je až hrůza. Vzhledem k tomu, že jsem byl svědkem toho, že těhotenství dokáže na ženě zničit vše nejhezčí, pro mladé matky mne napadla přezdívka "chodící mlékarna". Žena, která se nechá otěhotnět, přestává být ženou, ale stává se shlukem buněk, který slouží už jen jako zdroj potravy, a muž otec se stává lovcem, sběračem.“
A pak si říkám, že přece každý má právo na svůj názor a pokud např. v životě nechci mít děti, není důvod, proč bych k tomu měla být nucena. Avšak jaký je důvod k tomu kvůli svým názorům napadat ostatní? Útočí snad lidé s dětmi stejnými zbraněmi a takto tvrdou argumentací?
Autor: Michaela Holá
