Tradice štědrovečerních a svátečních jídel u nás
Vánoční pokrmy a nápoje jsou obvykle součástí rituálů a našich lidových tradic. Společná vánoční rodinná večeře je tradičně důležitou součástí oslavy Vánoc, ale jídlo, které se podává právě jako vánoční večeře se v každé zemi liší. U nás je tradiční štědrovečerní specialitou kapr s bramborovým salátem, i když dnes často nahrazovaný řízky nebo i jinými druhy masa.
Právě ryba, která od jisté doby patří na český štědrovečerní stůl, však má svůj důvod a význam. Sváteční jídelníček měl svá pravidla, nejedlo se většinou právě maso. Ve vesnických rodinách nebývala však typická ani ryba. Co se tedy u nás během svátků jedlo a jí?
Vánoční tabule našich předků
Štědrovečerní večeře našich předků byla paradoxně chudší i bohatší zároveň. Obvykle se podávalo pět až sedm chodů, jejichž složení se odvíjelo od finančních možností rodiny. Takže zatímco někde si užívali pečených šneků či raků, jinde museli vystačit s hrachem, houbami a sušeným ovocem. Mezi běžné pokrmy o Vánocích patřily oplatky, které se podávaly jako první chod, s medem, ale také s česnekem, s bylinkami, šípky nebo jinými plody. Po ní a po modlitbě se podávala polévka. Tradiční polévka se v tento den vařila z luštěnin, tedy z čočky a hlavně hrachu. Na Valašsku se ve svátečním jídelníčku dlouho držela pohanková kaše, jinde zase kaše jahelná s medem. Častým hlavním jídlem byl nákyp s příměsí hub, v Podkrkonoší zvaný hubník, ve středních Čechách pak houbový kuba. V Polabí byly symbolem Štědrého večera peciválky, tedy speciální pečivo, polévané švestkovou omáčkou nebo sirupem. Tato jídla zůstávala pro Vánoce typická až do 20. století. Dnešní typické jídlo je smažený kapr s bramborovým salátem, samotný bramborový salát však můžeme v různých variantách potkat i v jiných evropských kuchyních.
Česnek, houby, ořechy a sušené ovoce
Česnek byl považován za mocnou, ochrannou a posilující bylinu. Své využití našel všude kde se dalo, právě včetně houbových pokrmů. Nejznámějším štědrovečerním jídlem s houbami byl dříve zmíněný kuba, někdy také černý kuba, připravovaný z krupek a hub. K večeři se také podávala krupičná, hrachová nebo prosná kaše. Tento pokrm měl být symbolem hojnosti. Součástí večeře bylo i vařené sušené ovoce. Kaši z tohoto ovoce neboli z křížal se říkalo muzika nebo odvárka. O Vánocích se pekly také koláče a velké bílé chleby, ke kterým se na ošatku položil nůž, aby si v noci přicházející dobří duchové mohli zakrojit. Ke sladkým pokrmům patřil například Biskupský chlebíček. Je zmiňováno, že na den sv. Štěpána bylo a je v některých krajích zvykem připravit pečeného krocana, husu nebo kachnu. Na sváteční tabuli patřila také čerstvá jablka a ořechy. Jejich význam přetrval z dávných časů dodnes. Snad žádná dnešní hospodyňka nezapomene na Štědrý den rozkrojit jablko a potěšit se hvězdičkou, směsi ořechů se pak stávají i oblíbeným jedlým dárkem.
Kdy se na vánočním stole objevil kapr?
Kapr se u nás jako vánoční jídlo rozšířil poměrně pozdě, zhruba v polovině 19. století. Obvykle se připravoval ve dvou variantách, buď na modro, tedy vařený s octem či bílým vínem a kořenovou zeleninou, nebo na černo, tedy vařený a podávaný s hustou sladkokyselou omáčkou ze sušených švestek, rozinek, perníku a černého piva nebo červeného vína. Takto připravený kapr se podával obvykle s knedlíkem, ale také s chlebem. Jakou verzi letos vyzkoušíte vy?
Zdroj: idnes.cz, ceskezvyky.cz
Autor: Veronika Tůmová
