Oční onemocnění

Šilhání

Šilhání neboli strabismus je stav, kdy je oko vychýleno ze své přirozené osy, takže se každé oko dívá jiným směrem. Vzhledem k tomu, že obě oči nemohou současně zaostřit na tentýž bod, objevuje se dvojité vidění (diplopie).

U novorozeňat je šilhání normální, protože není ještě zcela vyzrálá koordinace očních pohybů. V dětství bývá šilhání častý problém. Vyskytuje se asi u 3 % dětí. Příčinou bývá nestejný tonus okohybných svalů nebo dalekozrakost. Včasná korekce je velmi důležitá a může zabránit vzniku tupozrakosti. Mozek se brání dvojitému vidění a automaticky potlačuje obraz z postiženého oka, což má za následek sníženou ostrost vidění čili tupozrakost (amblyopie).

Léčba spočívá v nošení brýlí nebo čoček, očním cvičení a zakrývání zdravého oka, aby mozek využíval postižené oko. Vyskytne-li se šilhání v pozdějším věku, může to být následkem oslabení nebo paralýzy okohybných svalů v důsledku onemocnění oka nebo nervů řídících okohybné svaly.

Šeroslepost

Šeroslepost je neschopnost dobrého vidění za zhoršených světelných podmínek. Šeroslepost může být způsobena dědičnou vadou retinitis pigmentosa nebo nedostatkem vitamínu A. Šeroslepost mohou doprovázet další oční obtíže, jako je například suchost očí a rozostřené vidění v důsledku zánětu rohovky. Léčba spočívá v odstranění vyvolávající příčiny a podávání vitamínu A.

Barvoslepost

Barvoslepost - daltonismus je poruchou barevného vnímání. Většinou se nejedná o 100% barvoslepost, tedy naprostou neschopnost rozeznat barvy. Lidé s touto poruchou nedokážou některé barvy rozlišit (vidí je „stejně“), zatímco jiné barvy od sebe rozeznají. Tato porucha je poměrně dost rozšířená, častěji jí trpí muži, zejména běloši. V některých případech se barvoslepost vyvine až v průběhu života působením toxických látek, některých  antibiotik, barbiturátů nebo léků proti tuberkulóze. Barvoslepost může být také průvodním jevem některých chronických onemocnění. Barvoslepost se nedá léčit.

Oční onemocnění

Oftalmoplegie

Porušení funkce nebo úplné ochrnutí okohybného svalstva, jehož příčinou může být encefalitida, mozkový nádor, roztroušená mozkomíšní skleróza, apod.

Onemocnění sítnice

Onemocnění sítnice se projevuje poklesem její funkce a zhoršeným viděním. Příčin postižení sítnice může být celá řada. V malém procentu se jedná o vrozené vady, daleko častější jsou místní i celkové patologické procesy.

Oběhové poruchy sítnice

Jedná se o velmi časté poruchy, které se projevují především poruchou vidění. Oběhová porucha sítnice postihuje ve většině případů pouze jedno oko. Příčin může být celá řada, nejčastěji se jedná o ucpanou oční tepnu trombem. Dochází náhle ke ztrátě vidění, postižený umí rozeznat pouze světlo a tmu. Pro prognózu tohoto onemocnění je rozhodující co nejrychleji navštívit očního lékaře, maximálně do dvou hodin od vzniku potíží.

Závažný stav vzniká nejen uzávěrem tepenného systému oka, ale i uzávěrem žilního průsvitu. K tomu může dojít vlivem sklerózy, infekce nebo vysokého krevního tlaku. Pokud se tento stav vyvíjí dlouhodoběji, dochází k městnání krve v žilách sítnice a může vzniknout až krvácení a trvalé poškození zraku.

Zánět sítnice může vzniknout v souvislosti s celkovými závažnými infekcemi. Ale infekce sítnice se může rozvinout zcela izolovaně jako samostatné onemocnění nebo jako závažná komplikace úrazu oka.

Retinopatie

Retinopatie je oční onemocnění, při kterém dochází postupně ke zužování cév a poklesu krevního zásobení sítnice až k postižení zrakového nervu a nevratným změnám. Zvláštním případem je retinopatie diabetická. Projeví se asi po 8 - 10 letech trvání cukrovky. Pacient zaznamenává výpadky zorného pole nebo pokles zrakové ostrosti. Na tento typ onemocnění navazuje celá řada komplikací, jako je zánět duhovky, šedý zákal, zánět nervů apod. Předpokladem úspěšné léčby diabetického poškození sítnice je především stabilizace cukrovky.

Retinopatie nedonošenců patří mezi vrozené vady sítnice. Je to nejčastější příčina slepoty u dětí, kdy dochází k oboustrannému postižení nevyvinuté sítnice.

Odchlípnutí oční sítnice

V tomto případě je oční sítnice částečně nebo úplně oddělena od spodní tkáně. Oddělení sítnice může být způsobeno poraněním oka nebo k němu může dojít samovolně, zvláště u starších lidí. Počátečním příznakem odchlípnutí sítnice bývají temné nebo nepravidelné skvrny před okem, záblesky světla nebo neostré vidění. Jak odchlipování pokračuje, nemocný může mít zastřené zorné pole nebo si v něm všimne slepých míst. Odchlipování sítnice je nebolestivé. Ale každý, u koho se objeví podezření na odchlipování sítnice, by měl být co nejdříve vyšetřen očním lékařem. Pomocí laseru je sítnice znovu přichycena k podkožní tkáni. Není-li odchlípnutá sítnice včas operována, hrozí trvalá ztráta zraku.

V dalším článku na téma očních vad a chorob si povíme o laserové operaci očí.

Autor: Anna Makarová