Povinné a nepovinné očkování

Očkování je proces, kdy je do lidského těla injekcí nebo polknutím zaveden mikroorganismus za účelem tvorby ochranných protilátek. Ten je předem umrtven teplem nebo chemickou látkou, oslaben či jiným způsobem upraven.

Imunita proti chorobě nenastupuje ihned po vakcinaci, nýbrž až po několika týdnech. Většinu očkovacích látek je třeba podávat několikrát, aby se vytvořila dlouhodobá ochrana. Hovoříme tak o základním očkování a přeočkování. Ochranný efekt jednotlivých vakcín je různě dlouhý, ne u všech trvá po celý život.

Povinné očkování

• záškrt, tetanus, černý kašel
• haemophilus influenzae b
• žloutenka typu B
• dětská obrna
• spalničky, příušnice, zarděnky

Povinné očkování se u dětí provádělo již v prvních dnech narození - proti TBC, to však bylo v listopadu 2010 zrušeno. Nyní se začíná očkovat tzv. hexavakcínou od 9. týdne a dál se očkování řídí očkovacím kalendářem, který stanovuje, kdy a proti čemu je třeba provést základní očkování a přeočkování. Očkování by nemělo být bráno na lehkou váhu, protože v případě vypuknutí nemoci muže dojít k vážnému poškození zdraví s trvalými následky, nebo dokonce k úmrtí.

Nemoci, proti kterým se očkujeme dobrovolně

• meningitida
• klíšťová encefalitida
• žloutenka typu A
• pneumokoková infekce
• rotavirová infekce
• rakovina děložního čípku
• chřipka
• plané neštovice

Řada těchto chorob má v posledních letech rostoucí tendence, co se týče počtu nakažených. Jsou různě rizikové pro určité věkové skupiny lidí. Všechna onemocnění mohou za sebou zanechat vážné trvalé následky, nebo vést k úmrtí.

Vedlejší účinky očkování

• zvýšená teplota
• zarudnutí v místě vpichu, pálení, svědění, otok
• bolesti kloubů, hlavy, svalů
• pocit nevolnosti, lehký průjem

Ve většině případů jsou vedlejší účinky očkování minimální a brzy samy odezní. Lehké zvýšení teploty se dokonce považuje za pozitivní fakt - organismus reaguje na novou látkou. Pokud se u dítěte tyto účinky dostaví, je třeba mu zajistit klid. V případě příznaků, které nejsou po očkování obvyklé (kopřivka, vysoká teplota, třesavka, porucha vědomí), neprodleně informujte lékaře a přesně popište průběh vedlejší reakce.

Očkovat, či neočkovat?

Ve světě (v ČR nevyjímaje) působí různá sdružení bojující proti očkování. Jejich cílem je přesvědčit veřejnost o škodlivosti vakcín. Za nežádoucí účinky uvádí encefalitidu, epilepsii, poruchy srdeční činnosti, mentální retardaci, poruchy chování. Je třeba ale říci, že řada faktů, které tito aktivisté předkládají, postrádá logické souvislosti. I přesto se jim daří vyvolat neklid rodičů a snížit důvěru v bezpečnost vakcín. Výsledkem jejich působení je značný pokles očkovaných dětí ve světe, ale současně i významný vzestup počtu dětí a dospělých, u kterých se choroba skutečně objevila, a to i se všemi následky. Studie a skutečnosti tak dokazují, že velmi reálné riziko vážných komplikací chorob, proti kterým je třeba se očkovat, je mnohonásobně vyšší, než riziko vzácného poškození zdraví dítěte po vakcinaci.

Očkování ve světě a u nás

Očkování je v ČR povinné ze dvou důvodů. Především je to nejbezpečnější a nejefektivnější cesta k získání odolnosti proti určitým chorobám a za druhé zabraňuje šíření infekce, až nemoc postupně vymizí. V řadě vyspělých zemích, například Německu, Nizozemí či Austrálii však o očkování svých dětí rozhodují rodiče. Toto se snaží prosadit odpůrci očkování v ČR s odvoláním na listinu základních práv. V zahraničí se pediatři řídí podobným očkovacím kalendářem a obecně platí, že většina z nich očkování doporučuje.

Souhlasíte s povinným očkováním v ČR?

Autor: Pavla Gazdová