Proč se nebát celkové anestezie?
Máte před sebou svou první operaci a z vědomí celkové narkózy nemáte vůbec dobrý pocit? Nebo u vás tato nervozita, nejistota, pochybnosti či dokonce strach přetrvávají, i když už jich máte pár za sebou? Máte strach z celkové anestezie u vašeho dítěte? Podle ujištění anesteziologů není samotná celková anestezie rizikovější než ostatní typy anestezií. Má jen jiné klady a zápory.
Co se s námi děje při celkové anestezii?
Celková anestézie (narkóza neboli celkové znecitlivění) je stav, při kterém se pacient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, ale s tím rozdílem, že za něj přístroje přejímají některé jeho životní funkce, zejména pak dýchání. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla pacienta po celou dobu výkonu přiměřená a předem stanovená množství účinných látek, a to nitrožilně, ale i dýcháním směsi narkotik. Po celou dobu, kdy se pacient nachází v narkóze, tedy celkové anestezii, je sledován (monitorován) pomocí moderní medicínské elektroniky. Volba užití anestezie, tedy zda celkové či lokální, záleží na rozsahu zákroku, na požadavcích operatéra, na našem zdravotním stavu, ale i na našem přání. Celková narkóza se většinou používá u velkých plicních, hrudních, břišních a cévních operací.
Celková anestezie u dětí
Celková anestezie se běžně podává dětem jakéhokoliv věku (také u nedonošenců). Některá tvrzení mohou vzbuzovat obavy, že anestezie ničí mozkové buňky. Tyto úvahy však mohly mít své opodstatnění v dobách éterové narkózy, při níž mohlo docházet k tzv. hypoventilaci, kdy se mozku nedostávalo kyslíku. S rozvojem anesteziologických technik a zavedením umělé plicní ventilace v průběhu operace se toto riziko odstranilo. Současná anestetika jsou pro centrální nervový systém naprosto bezpečná.
Dějinný původ narkózy
Za otce anestezie je považován americký zubní lékař William Morton z Carltonu ve státě Massachusetts, který 16. října 1846 ve všeobecné nemocnici v Bostonu předvedl veřejně éterovou narkózu. Ta se dostala velmi brzy i k nám. Tradovalo se, že v Čechách byla poprvé použita při extrakci zubu v pražské nemocnici Na Františku, operatérem byl tehdy magistr chirurgie František Opitz.
Opitzovo prvenství však bylo zpochybněno, když na podzim roku 2003 anesteziolog MUDr. Jakub Vetešník, člen komise pro historické obory České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzívní medicíny, zjistil, že už 4. února 1847 - tedy tři dny před Opitzem - operoval v brněnské všeobecné nemocnici s éterovou narkózou mladý sekretář dr. Göttinger, pacientku Annu Dlouhou. V neuvěřitelném čase, tedy během cca tří minut, jí amputoval paži. Žena po operaci prohlásila, že necítila nejmenší bolest a že ani nemá pocit, že nějakou operaci prodělala. Byla to historicky první anestezie v českých zemích.
Narkóza u dětí - trauma, zátěž, nebo zbytečné obavy?
Zdroj: novinky.cz, mojebetynka.maminka.cz, idnes.cz
Foto: Pixabay.com
Autor: Veronika Tůmová
