Pracovní úrazy - odškodné, bezpečnost práce a nemocenská
Pracovní úraz je takové poškození zdraví, které se stalo zaměstnanci při plnění pracovních povinností nebo ve spojení s nimi. Jak postupovat při takové nepříjemnosti, jako je právě pracovní úraz? Kdy vzniká nárok na odškodnění? Pracovní úraz může být rozhodně nevítanou komplikací, odškodnění však není vždy automatické a někdy na něj můžete ztratit nárok.
Nejohroženější skupinou z hlediska bezpečnosti práce jsou v zaměstnání podle všeho brigádníci či noví zaměstnanci, kteří ve firmě pracují maximálně dva roky. Velké riziko úrazu tu však je v nemalé míře i pro stálé a starší zaměstnance. U těch jde často o chybu ze stereotypu, která však může vést i k tragickým následkům. Inspektorát práce řeší každý rok až desetitisíce nových pracovních úrazů.
Pracovní úraz a nárok na odškodnění
V naprosté většině případů má každý člověk, kterému se během výkonu práce stane úraz, právo na odškodnění. Zaměstnavatelé jsou pro tyto případy pojištěni, přesto se mohou pokusit z proplacení odškodného za úraz v práci vykroutit. Po sečtení všech položek od bolestného přes cestovné, ušlý zisk až po kompenzaci ztížení společenského uplatnění, může jít až o statisíce. Jsou však dokonce i případy, kdy za úraz v práci prostě nic nedostanete. A může se ukázat, že si za to nakonec můžete sami. Jak je to možné? Jednoduše, je tu totiž předepsaná bezpečnost práce a její pravidla.
Bezpečnost práce - její porušení se nemusí vyplatit
Některé profese vyžadují, aby zaměstnanci při výkonu práce nosili nejrůznější ochranné pomůcky či se jiným způsobem řídili určitými pravidly, a to především pro své bezpečí. Například v technických provozech jsou velmi přísné požadavky na bezpečnost. Kromě nošení ochranných pomůcek, jako jsou například rukavice, obleky, roušky či respirátory, helmy, pracovní obuv a podobně, je tu nutné i dodržování přesných pracovních postupů. Pokud tyto pravidla a postupy jako zaměstnanec nedodržíte a důsledkem toho bude vaše zranění, pro posouzení nároku na odškodnění se bude brát ohled na to, že jste hrubě porušil své povinnosti, za což přirozeně ponesete odpovědnost. Stejné riziko na sebe berete i při tzv. práci na černo, tedy při zaměstnání bez pracovní smlouvy. Pokud se během výkonu takovéto práce zraníte, nárok na odškodnění se vás v žádném případě týkat nebude.
Nemocenská v roce 2020 - redukční hranice
A jak je to s vyplácením nemocenských dávek v letošním roce? Zaměstnanec, který je v dočasné pracovní neschopnosti dostává nejprve náhradu mzdy při pracovní neschopnosti nebo karanténě, kterou vyplácí zaměstnavatel. Od 15. dne v měsíci mu tak náleží nemocenská, kterou vyplácí ČSSZ. Novela zákoníku práce od 1. 7. 2019 mění výplatu náhrady mzdy ve prospěch zaměstnance. Nově je náhrada mzdy vyplácena již od prvního pracovního dne pracovní neschopnosti, zatímco dříve to bylo až od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti zaměstnance. (Po deseti letech tak loni skončila tzv. třídenní karenční doba). Základ, z něhož se vypočítává nemocenská (denní vyměřovací základ), se zjišťuje z hrubých příjmů dosažených v době dvanácti přecházejících kalendářních měsíců v průměru na jeden kalendářní den. Denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenské se redukuje, a to takto:
Průměrný hodinový výdělek se v roce 2020 do první redukční hranice (do 203,35 Kč) započítává z 90 %, do druhé redukční hranice (od 203,35 Kč do 304,85 Kč) se započítává z 60 % a z třetí redukční hranice (od 304,85 Kč do 609,70 Kč) se započítává z 30 %.
Náhrada mzdy činí 60 % z redukovaného hodinového výdělku. Nemocenská je pobírána od 15. dne nemoci (do té doby náleží zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele).
Zdroj: www.finance.cz, www.mesec.cz, www.novinky.cz, www.kurzy.cz
Foto: Pixabay.com
Autor: Veronika Tůmová
