Parkinsonova nemoc - co o ní možná nevíte?

Riziko výskytu Parkinsonovy choroby se zvyšuje s věkem, nejčastěji se objevuje u lidí nad 50 let. Asi u 15 % pacientů se však nemoc může objevit už před čtyřicítkou a ve výjimečných případech i dříve.

Tajemství každodenních pohybů

Parkinsonova choroba je, jak by se dalo říci, plíživá nemoc. Může postihnout každého, přestože u mužů se objevuje častěji. Pozvolna dokáže omezovat postiženého člověka v běžném životě a z dlouhodobého hlediska znepříjemňovat život. Teprve potom dochází k uvědomění, jak složitý proces je každý pohyb, který děláme zcela běžně, několikrát za den, aniž bychom si to uvědomili a přisuzovali tomu jakoukoli důležitost. V našem mozku jsou struktury, které ovlivňují naše pohybové aktivity. Každý den vstaneme, někam jdeme, otočíme klíčem v zámku a pak v autě, oblékáme se, zouváme, zkrátka každý den uděláme desítky a stovky nejrůznějších pohybů, aniž bychom o nich přemýšleli. Jsou pro nás samozřejmé. Nepřemýšlíte nad tím, co nám tyto pohyby umožňuje, a upřímně řečeno ani nad tím, jaké by to bylo, kdyby to najednou prostě nešlo.

Co je Parkinsonova choroba?

Parkinsonova choroba je neurologická nemoc, jejíž původ není tak docela znám, a která postihuje mozkové systémy ovlivňující automatické pohyby, svalové napětí a koordinaci pohybů. Dochází při ní k poruše funkce a poškození struktur v hloubi mozkových polokoulí. K patrným příčinám patří podle výzkumů jak dědičnost, tak i vlivy získané, např. toxiny či jiné poruchy látkové přeměny probíhající v našem mozku zcela běžně. Léky mohou stav pacienta stabilizovat, ale podle všeho bohužel nemají vliv na zhoršující se mentální činnost. Nemoc poprvé definoval a popsal v roce 1817 londýnský lékař James Parkinson.

Podstata Parkinsonovy choroby a její příznaky

Podstata nemoci spočívá v nedostatku dopaminu - chemické látky ze skupiny katecholaminů, která přirozeně vzniká v mozku, ale i v nervové soustavě. Dopamin funguje jako neuropřenašeč, který v určitých částech mozku umožňuje přenos impulsů. Jeho nedostatek se projeví právě v poruše mozkových okruhů, které regulují svalové napětí a automatické provádění pohybů. Má však i vliv na psychické a další funkce, např. zažívání. Příznaky bývají velmi nenápadné - zvýšená únava, pocity ztuhnutí, křeče, pocit těžkých končetin, bolesti zad a kloubů, celkové zpomalení chůze a její poruchy. Často může na nemoc upozornit teprve rytmický a pomalý třas rukou, který připomíná počítání peněz nebo hnětení. Objevuje se pouze v naprostém klidu.

Diagnostika a léčba Parkinsonovy choroby

Určení diagnózy bývá v tomto případě obtížné a nemoc nelze jednoznačně prokázat jen jednou ověřenou metodou. Obvykle se přihlíží k výskytu příznaků a také k reakci na stanovenou léčbu. K celému procesu patří samozřejmě vyloučení jiného onemocnění. Prvním léčebným krokem jsou obvykle léky upravující regulaci hybnosti, dále pak odborná rehabilitace pod vedením zkušených a specializovaných rehabilitačních pracovníků. Poměrně novou metodou je pak tzv. hluboká mozková stimulace, kdy se do postižených oblastí implantuje elektrický stimulátor. Tato metoda však není vhodná pro každého, musí se brát ohled např. na intenzitu příznaků, věk pacienta, ale i celkový zdravotní stav.

Jak léčit Parkinsonovu chorobu?

Parkinsonova choroba, stejně jako mnohé jiné, si nevybírá. Je a bylo mnoho slavných osobností, které touto nemocí trpěly. Například herci Alan Alda, nebo Michael J. Fox, kterému byla diagnostikována dokonce už ve třiceti letech. Dále pak slavný Robin Williams a v neposlední řadě také náš oblíbený český herec Ladislav Mrkvička, který nedávno s touto nemocí svůj boj prohrál, a to ve věku 81 let.

Život po šedesátce: Jak si ho užívat? 

Autor: Veronika Tůmová