Mozek: Jeho akutní poranění a nemoci
Mozek řídí a kontroluje veškeré naše tělesné funkce, umožňuje nám myslet, mluvit, učit se, pamatovat si a vnímat či projevovat různé druhy emocí. Dělí se na tři základní části - mozkové hemisféry, malý mozek a mozkový kmen, z anatomického hlediska je však dělení podrobnější. Každá část mozku slouží k určitým úkonům a může docházet k jejich vzájemné spolupráci.
Mozek spotřebuje asi pětinu veškeré energie, kterou tělu dodáme. Levá mozková hemisféra má na starost pravou část těla a obvykle je zodpovědná za řeč. Pravá hemisféra naopak kontroluje levou stranu a ovlivňuje schopnost tvůrčího myšlení.
Druhy akutních poranění mozku
Ke své činnosti mozek potřebuje dobré zásobování kyslíkem, to je zajištěno krevním oběhem, tedy soustavou cév, srdce a plic. Mozek, jako centrálu lidského organizmu, je potřeba chránit, proto je obklopen lebkou a tvrdou mozkovou plenou, což je tuhý obal kolem mozkové tkáně a míchy. Mozkomíšní mok, který je obsažen v mozkových dutinách, chrání mozek před otřesy. Přesto všechno však k poraněním mozku dochází. Tato poranění se dělí na primární a sekundární. Primární vzniká v momentě úrazu, obvykle jde o různý stupeň zhmoždění mozku vlivem nárazu a zpětného nárazu, kdy mozek narazí na přední stranu lebky a následně na stranu protilehlou. Zlomenina lebeční kosti se často sama zahojí, zákrok je však nutný tehdy, kdy pod samotnou zlomeninou dojde k poškození tkáně. Sekundární poranění navazuje na primární, nejčastěji jde o nitrolebeční krvácení, vznik hematomu, otok mozku, nedostatečné okysličení či zvýšený nitrolebeční tlak. Léčba spočívá v okamžitých operačních zákrocích i konzervativní terapii.
Možné příznaky mozkových poranění
Příznaky mozkového poškození a reakce pacienta mohou být různé v závislosti na typu poranění. Patří sem například zjevný neklid, zmatenost, snížená schopnost reagovat na podněty a samozřejmě pak samotné kóma. Dále to mohou být potíže s mluvením, snížená schopnost vidění, krvácení z nosu a uší, otoky hlavy a modřiny, asymetrie a zvětšení zornic, zvracení, citelná ochablost svalů. Lidé s mozkovým poraněním se musí podrobit speciálním diagnostickým testům a celé řadě vyšetření, jako je například rentgen, neurologické vyšetření, CT, magnetická rezonance, angiogram - slouží k pozorování mozkových cév, EEG - vyšetření aktivity mozku apod. Léčba mozkových poranění pak vede k jednoznačným cílům - zastavit krvácení, snížit nitrolebeční tlak a sledovat celkovou kontrolu tlaku, udržet krevní cirkulaci a odstranit krevní výrony.
Co (ne)dělat při podezření na vážné poranění hlavy a mozku
První pomoc spočívá jednoznačně v okamžitém zavolání záchranné služby. S postiženým pokud možno nijak nemanipulovat, při pádu z kola či motorky ani nesundávat helmu. Rozhodně s raněným netřást ve snaze zjistit, je-li při vědomí, silně krvácející ránu neomývat ani z ní nevyndávat cizí tělesa.
Mozková onemocnění
Mezi pátým a sedmým rokem života již dětský mozek dosahuje 90% své celkové hmotnosti v dospělosti. Mozek dospělého člověka pak tvoří až 100 miliard nervových buněk. I mozek však může trpět celou řadou onemocnění. Vlivem infekce například nezřídka dochází k zánětu mozkových blan, k degenerativním onemocněním pak patří obávaná Alzheimerova choroba, kdy dochází k zániku některých mozkových buněk, nebo Parkinsonova choroba - onemocnění centrální nervové soustavy způsobující pohybové poruchy. Dále je to např. laterální skleróza -postupná nervová degenerace, mozková mrtvice způsobená krvácením nebo naopak nedokrvením mozkové tkáně, bolestivé migrény, epilepsie, deprese, schizofrenie, či rakovinné mozkové nádory.
Nemoci dásní mohou být přičnou infarktu a mozkové mrtvice
Zdroj: kntb.cz, wikipedie, poranenimozku.cz
Foto: Pixabay.com
Autor: Veronika Tůmová
